Pohled z Hradčanského náměstí na dominantu Prahy už během několika dní přestane hyzdit lešení. Za zvuku brusek tam dělníci v úterý ladili poslední detaily a usazovali nové vlajkové stožáry. Vztyčili je v souvislosti s velkou rekonstrukci fasád.
Staré stožáry byly v havarijním stavu. „Od šedesátých let, kdy byly naposledy vyměněny, musely být několikrát opravovány. Nyní se už musely vyměnit,“ vysvětluje Petr Měchura z odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
Úplně původní sloupy nechal Hrad postavit dle návrhu slovinského architekta Josipa Plečnika už v roce 1925, kdy končila rekonstrukce celého prvního nádvoří.
„Hrad v době vzniku Československa nebyl v ideálním stavu. V úvahu připadalo několik různých architektů, kteří by stavbu dali do pořádku,“ vypráví vedoucí oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu Martin Herda.
„Uvažovalo se například o architektu Janu Kotěrovi, ten v té době měl ale již jinou práci. Shodou několika okolností byl nakonec osloven Plečnik, který nabídku přijal,“ vysvětluje výběr umělce Herda.
Podoba nádvoří však mohla vypadat úplně jinak. V původním návrhu chtěl Plečnik zazdít Matyášovu bránu. Do areálu Hradu by se tak vcházelo dvěma bočními oblouky a sloupovou síní.
„Původně se v zazděné bráně měl objevit český znak. Se samotnými vlajkovými sloupy se počítalo od počátku, nevědělo se ovšem, v jaké podobě. Uvažovalo se o třech dvojicích nebo například šesti stožárech rovnoběžných s fasádou. Nakonec ale zvítězil návrh, který vidíme dnes, tedy dva sloupy, které rámují Matyášovu bránu,“ říká Herda.
Jako pozůstatek původního návrhu zůstalo na nádvoří uspořádání dlažby, která návštěvníky měla navést do zmíněných bočních oblouků.
Nejprve z jedle, nyní z modřínu
První vlajkové stožáry Plečnik nechal vytvořit z jednolitého kusu jedle. Ta se však po několika letech opotřebila.
„V šedesátých letech byly původní stěžně už staré a zkroucené. Následně se experti rozhodli, že sloupy udělají lepené. Tato konstrukce je lepší jak z hlediska statického, tak z hlediska životnosti. Navíc se dřevo šroubovalo, čímž se pevnost stavby ještě zvýšila,“ prozrazuje postup výroby Měchura.
Plečnikovy pražské stopy
|
Jedli tehdy nahradil modřín. Stávající sloupy, opět modřínové, nechal Hrad vyrobit téměř úplně stejně.
„Sestávají z osmi základních lamel, které jsou tvořeny lamelami dalšími. Na rozdíl od sloupů z roku 1962 je jejich horní část namísto ze dvou kusů dřeva vyrobena také z lamel, což zaručí delší životnost. Nové stěžně byly navíc hloubkově napuštěny oleji, které dřevo lépe ochrání,“ vypočítává změny Měchura.
„Museli jsme vzít v potaz, že ve větru čelí sloup od vlajky několikatunovému zatížení. I proto byla zvolena tato metoda,“ dodává tiskový mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek.
Životnost nových stožárů se předpokládá nejméně na dalších padesát let. Opraveny byly totiž i jamky, ve kterých stožáry stojí.
„Například jsme nad ocelovou rourou umístili speciální těsnění, které zabrání protečení vody do konstrukce,“ říká Měchura.
Dvacet pět metrů vysoké sloupy váží každý 2,5 tuny. Poslední práce, tedy instalace původních bronzových a zlatých prvků navržených Plečnikem, měla být hotova do pátku. „Začátkem září by se mělo nádvoří plně otevřít a na stěžních by měly opět začít vlát vlajky,“ uzavírá Šebek.
Celková cena nynějších oprav fasád Hradu se vyšplhala na 66 milionů, z čehož stožáry spolkly necelé čtyři miliony.
