Hlavním cílem společného projektu Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) a společnosti Penta, má být podle pražské primátorka Adriany Krnáčové (ANO) a jejího náměstka Petra Dolínka (ČSSD) výkup pozemků pro stanice plánované trasy metra D.
Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek
Upozorňují, že soukromá společnost Penta by měla mnohem větší šanci od stávajících majitelů potřebné parcely získat. Zatímco město se totiž musí řídit při výkupu cenou, kterou stanoví znalecký posudek, pro Pentu nic takového neplatí. Vlastníkům může nabídnout mnohem vyšší ceny, což zvyšuje pravděpodobnost, že svůj majetek budou vůbec chtít prodat. Penta by spoluprací zase mohla vydělat na výstavbě přímo nad budoucími stanicemi.
Jenže společný projekt má mnoho kritiků a to dokonce i v magistrátní koalici. Například podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (Trojkoalice) může skončit jako nechvalně známá červená přepravní karta Opencard. Nese sebou údajně „příliš mnoho rizik, příliš velké investice z veřejných zdrojů a málo kontrolních mechanismů“.
V podniku měla Praha mít 49 procent akcií a Penta zbylých 51 procent a celkem měly oba subjekty do výkupu pozemků investovat asi 650 milionů korun. Celá stavba metra D by pak měla vyjít na více než 50 miliard korun.
Zabránili jsme megatunelu, tvrdí Trojkoalice
A právě kvůli odporu Trojkoalice Dolínek se svým návrhem na úterní radě neuspěl. „Megatunel jménem Společný podnik k výstavbě metra D, který hrozil odklonit desítky miliard veřejných peněz developerovi Penta, jsme právě na radě hlavního města neschválili! Nejlepší zpráva pro Prahu za poslední dobu,“ napsala Kolínská v úterý dopoledne na svůj facebookový profil. Nutno dodat, že s takovou kritikou Dolínek ani Krnáčová dlouhodobě nesouhlasí.
Dalším důvodem, proč se velká část radních proti záměru postavila, je skutečnost, že poslanci koncem června schválil návrh zákona, který má výrazně zrychlit budování dopravní infrastruktury. Ten by totiž umožnil začít stavět i na pozemcích, které státu, v tomto případě městu, ještě nepatří, a pokračovat se stavbou nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Do seznamu prioritních staveb, kterých by se takové vyvlastnění týkalo, se dostala právě i linka metra D.
Zatímco podle Trojkoalice tím společný podnik pozbývá důvodů pro existenci, Dolínek má jiný názor. Podle něj má být nový nástroj aplikován jen na jednotlivé případy, a ne pro zabezpečení několika set pozemků na jednu investici.
Dopravní podnik si proto nechal u advokátní kanceláře HSP & Partners vypracovat analýzu, která měla ukázat, jestli je společný podnik i po změně legislativy stále potřebný. Trvalo však několik měsíců, než kancelář studii dokončila. Mezi tím se Dolínek už jednou pokusil společný projekt na jednání rady města dostat, na poslední chvíli jej však stáhl.
Kancelář, která analýzu zpracovala, má vazby na DPP
Nyní kancelář analýzu odevzdala a na základě jejích výsledků se Dolínek, byť nakonec neúspěšně, pokusil podporu pro záměr získat znovu. A měl k tomu dobrý důvod, autoři studie stejně jako on považují společný podnik, který by pozemky vykoupil, za lepší řešení.
Kam prodloužit metro?
Novela zákona podle nich totiž sice vyvlastňování pozemků pro metro D urychlí, ale i tak bude trvat roky, než město potřebné parcely získá. Například kvůli zdlouhavému procesu přípravy, který zahrnuje mimo jiné vypracování znaleckých posudků pro každý pozemek, a také kvůli případným kasačním stížnostem, které mohou majitelé parcel proti rozhodnutí podat.
Jak však upozorňuje ČTK partnerem kanceláře HSP & Partners, která analýzu zpracovala a dříve zastupovala Agrofert, je advokát Květoslav Hlína. A ten se v poslední době objevil v médiích v souvislosti se svým angažmá v pražském dopravním podniku. Generální ředitel dopravního podniku Martin Gillar navíc v Hlínově kanceláři v minulosti působil jako podnikatel. Podnik i Hlína však odmítli, že by měl advokát v DPP vliv nad rámec právního poradenství.
