Do doby bronzové zavedl archeology další zajímavý objev z obce kousek od Kolína. V těchto dnech zde dokončují práce na desetihektarové ploše, kam se zanedlouho rozšíří kamenolom.
„Archeologická sezona byla přerušena pouze na krátkou zimní dobu a pokračuje, a to úspěšně. Objevili jsme dvě pásma příkopů dosud neznámého hradiště. To se opravdu nestává často,“ popsal nález archeolog Zdeněk Beneš z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ). Do někdejšího opevněného bodu se badatelé dostali brankou.
„Byla 1,5 metru široká, zavalená zhrouceným zdivem,“ přibližuje postup prací Zdeněk Beneš. Archeologové hradiště zařadili do mladší doby bronzové, přibližně do 16. století před naším letopočtem.
„Nalezli jsme tam také bronzové jehlice,“ popisuje další objev na ploše hradiště archeolog. Poblíž tohoto výzkumného pole probíhá aktuálně v místech budoucího silničního obchvatu Plaňan další záchranný archeologický výzkum. A i ten přináší zajímavé výsledky.
Badatelé tu odhalili sídliště z mladší až pozdní doby bronzové, přibližně z let 1300–1050 před naším letopočtem. V lokalitě na lehce zvlněném poli odborníci prozkoumali více než 50 objektů, například pec na pálení keramiky, pec na hutnění bronzu, konstrukce z kůlů, zahloubené domy a zásobní a odpadní jámy hluboké až čtyři metry. „Překvapením pro nás byla pětice hrobů z přelomu pozdní doby kamenné a starší doby bronzové,“ shrnují výzkum odborníci. Hrobové šachty totiž měly prosté vybavení. Skrývaly se v nich pouze jednoduché keramické nádoby, typické pro danou dobu.
V hrobech z pozdní doby kamenné a starší doby bronzové leželi podle badatelů tři až čtyři jedinci. Jen jeden z nich však byl uložený v takzvané anatomické poloze, tedy takové, která pochází z původního pohřbu. „Domníváme se proto, že jde o rodinnou hrobku ze starší doby bronzové, do níž byli zemřelí ukládáni postupně. Pokud je tato teorie správná, je pravděpodobné, že později zemřelí byli ukládáni rovnou mezi starší ostatky,“ uvádí k nálezu vedoucí výzkumu archeolog Tomáš Chlup. Objevené vzorky a předměty nyní čekají další podrobné odborné analýzy.
Studna z doby kamenné
Škála objevů v této části Kolínska je pozoruhodná. Například ve Velimi byly odhaleny unikátní pozůstatky studny, která byla využívána místními obyvateli již před více než sedmi tisíci lety, v mladší době kamenné. S nálezem vodní jímky souvisí objev částí dubových trámů tvořících konstrukci studně či poloviny nádobky na vodu s dochovaným útržkem provázku. Šlo o součást prastaré vesničky, z níž se podařilo najít také 19 dlouhých kůlových domů.
„Půdorysy těchto domů se navzájem nepřekrývají a naznačují, že zde osídlení existovalo jen v rámci několika málo generací. Naskýtá se nám tak výjimečná příležitost zkoumat každodennost života prvních zemědělců v Čechách,“ komentuje nález Tomáš Chlup.
Plaňany přitahující vědce
„Potvrzuje to tisíciletou kontinuitu osídlení této oblasti,“ vyzdvihuje Zdeněk Beneš, podle něhož je výjimečnost regionu okolo Plaňan, Peček, Velimi či Cerhenic daná typem krajiny, úrodnou půdou a dostatkem vody. Tu zajišťovaly mírné toky říčky Výrovky či Blinky. „Určitě by se našel i nějaký politický důvod pro osídlení této krajiny,“ konstatuje Zdeněk Beneš.
Tento kout středních Čech poblíž Kolína přitahuje vědce dlouhou dobu. Žili tu totiž také Markomané, lidé v době římské či první Slované.
Plaňany nenechaly lhostejným ani otce české archeologie Josefa Ladislava Píče a jeho družinu před více než sto lety. Provedl velké množství výzkumů v řadě lokalit včetně Kolínska a některé jeho objevy se staly legendárními.
Ve spolupráci se správcem lichtenštejnských statků Janem Waňkem odkryl například pohřebiště z doby římského císařství v lokalitě Pičhora u Dobřichova nedaleko Radimi na Kolínsku. Šlo o premiérový objev v českých zemích.
Na žárové pohřebiště narazili náhodou v dubnu 1896 nejprve štěrkaři, poté se na lokalitu vydal Waněk a J. L. Píč. „Do roku 1906 bylo prozkoumáno 160 žárových hrobů, zhruba polovina popelnicových,“ popisuje Píčův nález Lucie Válová z Národního muzea.
V roce 1894 byl při stavbě místní sokolovny odkryt kostrový hrob v severo-jižní orientaci s mimořádně umělecky ztvárněnými výrobky slévačských dílen z 2. až 3. století před naším letopočtem. S nálezem souvisely také další zajímavé šperky.
Archeologové okolo Plaňan zaznamenávali i další úspěchy. V 70. letech minulého století na plaňanských polích odkryli devět bohatých hrobů bylanské kultury z éry po roce 750 před naším letopočtem. Největší z nich obsahoval kostru staršího muže s bronzovým mečem a takzvaným nákončím, železnou sekerou, nožem a železnými součástmi vozu.
Období prvních Slovanů v okolí Plaňan připomíná objev z areálu bývalé cihelny ležící severozápadním směrem od vsi při silnici na Radim. Tam byla objevena keramická nádoba s uhlíky z časně slovanského horizontu 6. století. Odborníci předpokládají, že se pravděpodobně jedná o žárový popelnicový hrob.
Kraj hradišť a legend
Se slovanským osídlením pravděpodobně souvisí i další hradiště u toku Výrovky v nedalekých Vrbčanech. To nebylo dosud detailně prozkoumáno, nelze jej tak časově zařadit. Opevnění zde chránilo plochu asi 50 x 60 metrů.
Vrbčany představují legendární tuzemskou lokalitu, zdejší kostel sv. Václava založil podle legend již na konci 10. století pražský biskup sv. Vojtěch. V útrobách kostela byl podle pověstí skryt světcův praporec na svatováclavském kopí. Jednalo se o nesmírně cennou relikvii, která prý českému knížeti v únoru 1126 pomohla u Chlumce v Krušných horách porazit vojsko německého krále Lothara.
Další zajímavé hradiště existovalo v oblouku zmíněné říčky Výrovky v Radimi. Dochovaly se z něj pozůstatky opevnění. Jeho plocha se odhaduje přibližně na šest hektarů. Osídlení místa trvalo podle odborníků od starší doby železné do raného středověku, tedy do poloviny 10. století. Slované zde pravděpodobně obsadili a přebudovali pravěkou lokalitu. Podrobně však také nebylo dosud prozkoumáno. Ještě v 19. století zdejší val dosahoval až osmimetrové výšky, ale poté byl stržen a rozvezen.
