Do akce se zapojí zhruba 150 myslivců z šestnácti mysliveckých sdružení. Lidé by proto ve zmíněné dny neměli chodit do lesa v oblasti Hřebenů, tedy severní části Brd, radí mníšecký starosta Petr Digrin. Podobně velká akce namířená proti černé zvěři se podle něj v regionu dosud neuskutečnila.
"Prasat je tady na tom území prostě moc. A pokud to nezačneme regulovat my, tak to začne regulovat příroda, ale to bude bolestivé jak pro zvířata, tak pro lidi. A bude to o nemocech a něčem, co nebudeme moci ovlivnit," uvedl starosta.
Odstřely budou podle jeho slov organizačně velmi náročné. Bude také nutné se dopředu domluvit s odběrateli masa, aby na tyto termíny byli připraveni.
Další odstřel by měl následovat na jaře. Poté se akce vyhodnotí a rozhodne se, jak postupovat dál. Podle Digrina by měli být myslivci také více motivováni k tomu, aby černou zvěř stříleli, a to zavedením takzvaného zástřelného, na které by se skládalo kolem dvanácti obcí z mikroregionu. Myslivci by díky tomu dostávali určitou finanční odměnu za prokazatelně odstřelené prase.
Dalším opatřením bude umístění odchytových klecí na nehonebních pozemcích.
Problém s divočáky se objevil už před osmi lety, kdy byla teplá zima. Dramaticky však začalo prasat, která nemají přirozeného nepřítele, přibývat od roku 2010.
Myslivci podle radnice zvěř nestíhají odstřelovat. Prasata přitom už volně chodí i do centrálních částí města, kde se dříve neobjevovala, mimo jiné na náměstí, k poště nebo prodejně Penny, ke škole i školce. Za sebou nechávají poničené louky a pole, ploty i zahrady rodinných domů.
Ročně způsobí škody za stovky tisíc. Strážníci je prý někdy vytlačují i auty. Místní sepsali dokonce i petici požadující účinnější snižování stavů černé zvěře v Brdech, kterou dosud podpořilo 3 600 lidí (více čtěte zde).
