Pod pražským Klementinem, světově unikátním architektonickým skvostem, mají vzniknout podzemní garáže pro dvacet aut zaměstnanců Národní knihovny, která v budově sídlí. Oproti původním, už schváleným plánům zřídit v podzemí depozitář pro dva miliony svazků novodobé literatury, se tak náklady navyšují o stamiliony.
A knihy, které se do Klementina nevejdou a nedostanou ani novou budovu od Jana Kaplického, se budou dál vozit ze vzdáleného skladu v pražské Hostivaři.
Budovu Klementina stavělo Tovaryšstvo Ježíšovo 170 let. Teď se o ni architekti obávají. Vjezd do podzemních garáží z Platnéřské ulice a proražení k tomu potřebného tunelu podle nich neomaleně zasáhne do citlivě řešeného okolí Klementina a může narušit i jeho statiku či stabilitu okolních domů. Klementinum totiž jezuité postavili v záplavové zóně na nevypočitatelných naplaveninách.
Co je Klementinum Klementinum je mimořádné svým provedením i rozsahem. Trvalo 170 let, než byla stavba nejstarší a největší jezuitské koleje v Čechách dokončena. Jezuité vybudovali sídlo, jehož součástí byly prostory pro řádovou komunitu, školní třídy, univerzitní posluchárny, knihovna, tiskárna, lékárna i chrámové stavby. Základní kámen byl položen na svátek Neposkvrněného početí Panny Marie 8. prosince 1653. Stavitelem první koleje byl Carlo Lugano. Podílelo se na ní několik generací umělců všech oborů. |
Dodatečné stamiliony by padly právě na potřebné úpravy, aby mohutné zdi časem neklesly nebo se nezřítily. Nový ředitel Národní knihovny Tomáš Böhm svůj plán hájí.
"Je to moje vize nové podoby Klementina. K lidem bude vstřícnější, aniž by je obtěžovalo provozem aut," vysvětlil Böhm, proč bez ohledu na dřívější projekt depozitáře pro knihy, který je již schválený památkáři i magistrátem, bojuje za dvacet míst pro auta. Nenazývá je však podzemní garáží, nýbrž zásobovacím dvorem.
Jedno místo vyjde na 10 milionů
Kvůli ražení tunelu i vyhloubení nájezdu by jedno místo pro auto zaměstnance knihovny přišlo minimálně na deset milionů korun. Náklady na podtunelování by tak podle odhadů expertů, které MF DNES oslovila, oproti původnímu plánu vzrostly minimálně o sto až dvě stě milionů.
Původně se počítalo jen se sty miliony korun. Böhmovu ujištění, že se vejde do původního rozpočtu, stavebníci nevěří.
Ředitelův předchůdce Pavel Hazuka nechápe, proč by zaměstnanci knihovny nemohli jezdit do práce metrem, jehož stanice je blízko. "Dělal jsem to tak léta a nevidím důvod stavět kvůli tomu podzemní garáž za stamiliony. A když už se chtějí vozit autem, tak mají přes ulici poloprázdné podzemní garáže na Palachově náměstí," namítl exředitel Hazuka.
Plány na podzemí garáže pod Klementinem už značně pokročily. Hotovo by mělo být podle ředitele Böhma do pěti let.
Šéf památkářů: Je to kravina
Šéf pražských památkářů Jan Kněžínek proti chystané změně magistrátem schváleného investičního záměru nic moc nenamítal, když se však řeč stočila na Böhmem odhadované náklady, měl pro ně jedno slovo: "kravina".
Plán naopak rozzlobil renomovaného historika architektury Zdeňka Lukeše. "Jde o bezprecedentní znásilňování národní historické památky. Tunel pod Klementinem kvůli pohodlnosti pracovníků knihovny? Obrovský rigol do staletí formující se Platnéřské ulice, která Klementinum citlivě obepíná? Větší hloupost jsem už dlouho neslyšel. Kdyby ty stamiliony daňových poplatníků dali raději na opravu některé z chátrajících památek," doporučil architekt.
Poslanci britského parlamentu podle něj jezdí do práce metrem a z nich by si měli vzít příklad i činovníci Národní knihovny.
Na tom však jejich "tunelové" plány nekončí. Pod zemí by měl do Klementina vést - rovněž v rozporu s původním projektem - i nový vchod do knihovny. A změna v rozpočtu? Podle odhadů dalších 200 milionů navíc.
Ministr kultury Jiří Besser z TOP 09 k plánům říká: "Úvahy o takovém navýšení rozpočtu jsou chiméry."
