Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nebýt 2. světové války, pod zemí by místo metra jezdily tramvaje

  16:12aktualizováno  16:12
Nebýt 2. světové války, pražské metro by vypadalo zcela jinak. Například linka A by vedla z Dejvic na Pankrác, linka B ze Smíchova do Libně a trasa C by vedla z Výstaviště na Floru. Pod zemí měly navíc místo metra jezdit tramvaje typu T3.

Tramvaje měly z podzemní dráhy vyjíždět na povrch a cestující rozvážet dále po ulicích Prahy. | foto: Archiv DPP

V lednu roku 1966 se v Opletalově ulici chopil šedesátiletý Josef Bartoš sbíječky a začal s její pomocí postupně rozbíjet povrch silnice. Přihlížela tomu malá skupina lidí. O tom, že jsou svědky budování pražského metra, nikdo z nich neměl ani tušení. Tehdy se totiž mluvilo o tunelu, kterým budou jezdit úplně jiné vozy.

„Před těmi padesáti lety nikdo skutečně nevěděl, že jde vlastně o metro. Ještě v březnu roku 1967, kdy odstartovala stavba první stanice nového systému, Hlavní nádraží, se jednalo o projekt podpovrchové tramvaje,“ vysvětluje vedoucí archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy Pavel Fojtík.

Fotogalerie

O tom, že pod Prahou povede podzemní dráha, se přitom začalo mluvit už na konci 19. století. Od té doby vláda několikrát vybírala ze dvou variant: klasického metra a podpovrchové tramvaje.

V roce 1939 Elektrické podniky (tehdejší dopravní podnik) hlavního města vypracovaly projekt podpovrchové tramvaje, ještě tentýž rok však vedení metropole projekt přehodnotilo a rozhodlo o výstavbě klasického metra.

Kvůli válce byl však nakonec projekt přerušen. Kdyby se tak nestalo, linka A by dnes jezdila z Dejvic na Pankrác, linka B ze Smíchova do Libně a trasa C by vedla z Výstaviště na Floru.

Výstavba metra se stala opět aktuální v polovině 50. let. I tehdy však z přípravy projektu sešlo. Klíčovým se tak stalo rozhodnutí vlády z června roku 1965. Tehdy politici schválili výstavbu podpovrchové tramvaje. A ta o dva roky později také odstartovala.

V centru by se bouraly budovy

Podzemní trať měla vést z Bolzanovy ulice na Karlov až k úrovni Nuselského mostu. Kdyby vláda v srpnu 1967 nerozhodla projekt podzemní tramvaje v průběhu výstavby přepracovat na klasické metro, mohlo být vše jinak.

Místo dnešních souprav by pod zemí jezdily tramvaje typu T3 – ty nejstarší, které v současnosti brázdí ulice Prahy. Projektanti navíc počítali, že tunely nepovedou příliš hluboko.

Cesta k výstavbě metra

1898 Ladislav Rott neúspěšně předkládá první návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze.
1926 Vladimír List a Bohumil Belada předkládají Studii rychlé městské dráhy „Metro“ v Praze.
1939 Elektrické podniky hlavního města Prahy vypracovaly projekt podpovrchové tramvaje.
1939 Správní výbor hlavního města Prahy rozhodl, že se bude připravovat výstavba klasického metra.
1941 Dokončen podrobný projekt tratě A z Dejvic na Pankrác. Linka B měla vést ze Smíchova do Libně a trasa C z Výstaviště na Floru. Kvůli válce ze stavby zcela sešlo.
1953 Vláda v tajném režimu schválila projekt metra. Ten byl posléze zcela zastaven. V rámci projektu však vznikl na Klárově atomový kryt. Ten měl sloužit současně jako stanice metra.
1965 Vláda schválila koncepci podpovrchové tramvaje. Ve výhledu se uvažovalo s přestavbou na klasickou podzemní dráhu.
1966 V Opletalově ulici byla zahájena výstavba prvního úseku podpovrchové tramvaje.
1967 Zahájena výstavba první stanice (Hlavní nádraží).
1967 Vláda přijala usnesení o výstavbě metra. Tím zastavila výstavbu podpovrchové tramvaje.

1974 Zahájen pravidelný provoz na první trati metra mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská (dnešní stanice Florenc).

„Přímo v centru města by se tak musely bourat některé budovy. Jinde, v okolí Staroměstského náměstí, měly tramvaje jezdit téměř ve sklepech některých historických domů,“ popisuje plány Fojtík.

Jinak měly vypadat také samotné stanice. Například na nástupiště na Muzeu neměly vést dvoje koleje, ale hned čtvery. Naopak to, že dělníci v Praze déle než rok budovali projekt podpovrchové tramvaje, se odrazilo na dnešní podobě stanice Hlavní nádraží.

Kdyby se už v roce 1966 začalo budovat metro, a ne podzemní tramvaj, koleje by byly po stranách nástupiště, jako je tomu u většiny stanic metra.

I kdyby však vláda v roce 1967 nepřehodnotila své rozhodnutí a namísto metra by pod Prahou jezdily tramvaje, nebylo by to podle Fojtíka napořád. Vždy se totiž počítalo s tím, že podpovrchová tramvaj bude pouze mezietapou a v budoucnu se koleje upraví tak, aby po nich jezdily klasické soupravy metra, jak je tomu dnes.

Výstavba prvního úseku metra skončila v roce 1974. První cestující se svezli z Kačerova do stanice Sokolovská (dnes Florenc) 9. května. Od té doby se síť pražského metra rozšiřovala.

Dnes je zhruba 65,4 kilometru dlouhá a zahrnuje celkem 61 stanic. Vedení metropole chce podzemní dráhu rozšiřovat i nadále. Aktuálně připravuje výstavbu nové linky D. Ta povede z Písnice přes Pankrác a pravděpodobně skončí ve stanici Náměstí Míru.

Autor:



Nejčtenější

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Piloti vezli orgán k transplantaci, laserem je oslnilo šestileté dítě

Piloti převáželi orgány pro transplantaci. Šestiletý chlapec je oslnil laserem

Piloti Letecké služby Policejního prezídia ČR převáželi vrtulníkem na jižní Moravu životně důležitý orgán určený k...



Olomoučtí chuligáni zbili v tramvaji Afričana, ostatní lidé přihlíželi

(Ilustrační snímek)

Pražští policisté v sobotu zadrželi skupinu agresorů ve fanouškovských barvách fotbalové Sigmy Olomouc, kteří jsou...

Politici zvažují velký „kraj Praha“. Metropoli by přibylo 300 tisíc občanů

Pražský hrad (ilustrační foto)

Praha, třebaže je to celek na úrovni kraje, má speciální režim – nevolí při krajských, ale při komunálních volbách. To...

Za vybržďování dostal řidič devět let, v autě na dálnici zemřel kojenec

Vybržďovač Kostner dostal za smrtelnou nehodu devítiletý trest. (15.11.2017)

Soud poslal na devět let do vězení šestatřicetiletého Martina Kostnera, který vybržďováním loni v prosinci způsobil na...

Další z rubriky

Památník sametové revoluce obklopil růžový sádrokarton, chrání Kaňkův palác

Kaňkův palác na pražské Národní třídě je obložen růžovým sádrokartonem. Má...

Kaňkův palác na Národní třídě, na kterém je umístěná pamětní deska připomínající 17. listopad 1989, byl obložen růžovým...

Svědci vytáhli zraněného řidiče z auta a začali jej oživovat. Vůz shořel

Pětadvacetiletý mladík nevybral zatáčku a narazil do stromu. Museli ho...

V pražské ulici K Lesíku naboural kolem poledne do stromu asi pětadvacetiletý řidič, který nezvládl levotočivou...

Agresivní Pražan podezřelý z týrání zvířat napadl strážníky

(ilustrační snímek)

Městské policisty napadl v úterý v Praze 6 muž, kterému chtěli inspektoři veterinární správy odebrat zvířata kvůli...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.