Tuto záhadu už nikdo nerozkryje. Jména člověka či lidí, kteří před téměř šesti sty lety zazdili do zdí karlštejnského hradu předměty tehdejší doby, zůstanou navždy utajena stejně jako důvod, proč se na místo úkrytu nádob a šperků zapomnělo.
„O tom vůbec nemám představu. Okolnosti zazdění pokladu nejsou známé. Tehdejší doba byla složitá,“ říká karlštejnský kastelán Jaromír Kubů.
U příležitosti 700. výročí narození Karla IV. se karlštejnský poklad, který čítá téměř čtyři stovky exponátů, opět vrátí na místo svého nálezu. Výstava dokumentující kulturu císařského dvora tam začíná 7. května.
Slavný panovník zanechal v Čechách řadu významných stavebních a uměleckých památek. Méně je však těch, které náležely k jeho dennímu životu, které osobně používal.
„Za takovou památku lze označit zmíněný soubor předmětů, přestože s určitostí nemůžeme tvrdit, že náležely přímo Karlu IV.,“ zvou na expozici, která bude na Karlštejně k vidění až do konce října příštího roku, pořadatelé. Podle nich představují výrobky umělecké řemeslo z období vrcholného středověku vážící se bezprostředně k hradu Karlštejn.
Více než to, kdo poklad ukryl, je zřejmý důvod uschování 387 předmětů do útrob hradních zdí. Pravděpodobně se tak stalo v době husitských válek, když hrad obléhala v letech 1421 a 1422 vojska pražanů. Od té doby zůstal na svém místě až do objevení při restauračních pracích na konci 19. století.
V průběhu stavebních oprav poklad nalezli dva zedníci a prodali ho prostřednictvím pražského směnárníka Eduarda Kische. Následně se dostal po různých transakcích do sbírek textilního muzea továrníka a proslulého sběratele Jindřicha Waldese. Po zestátnění Waldesovy továrny v roce 1947 a likvidaci jeho soukromého muzea poklad skončil ve fondu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Práce zlatnických mistrů
„Co je z pokladu nejzajímavější a co považuji za nejvzácnější? Všechno, protože jsou to stříbrné a zlaté věci ze středověku, které pocházejí přímo z hradu Karlštejn a budou se tam vystavovat po více než sto letech,“ připomíná Jaromír Kubů.
Karlštejnský poklad tvoří dva soubory zlatnických prací. První obsahuje reprezentativní nádoby na pití. Zájemci uvidí například zlacenou misku s emailovou výzdobou s motivy exotických vodních ptáků -typ nádoby zvaný cyphus, sloužící na ředění vína vodou, či dvě stříbrné číše s perlovcovou lištou.
Z dílny jednoho z nejvýraznějších evropských umělců vrcholné gotiky Petra Parléře pochází nízká stříbrná a zlacená miska s podobiznou ženy a panovnickou korunou.
Film i nový muzikálSlavný hrad bude středobodem letošní Hradozámecké noci. „Určil to tak Národní památkový ústav, takže 27. srpna návštěvníci uvidí daleko bohatší program než v minulých letech. Bude to skoro galashow, která se samozřejmě neobejde bez Karla IV. a císařovny, fakírů, kejklířů. Dokonce přijde i Francesco Petrarca. O středověkou hudbu se postará skupina Krless. A žádná Hradozámecká noc se u nás neobejde bez promítání filmu Noc na Karlštejně,“ dodává Jaromír Kubů. Karlštejnský kastelán je však přesvědčen, že hrad není připraven pravidelně hostit Noc na Karlštejně v divadelní podobě: „A to z různých stavebních, bezpečnostních a požárních důvodů. K letošnímu výročí jsem však povolil odehrání dvanácti představení jakožto zdůraznění přítomnosti zakladatele hradu. To, že byla velice rychle obsazena, mě opravdu nepřekvapilo.“ Zájem o vstupenky na představení slavného muzikálu Noc na Karlštejně, který se v novém originálním nastudování s písněmi Karla Svobody na Purkrabském dvoře objeví po 45 letech, byl obrovský. |
Větší částí souboru jsou módní doplňky. Ať už jde o šperky, knoflíky, přízdoby na šat, spínadla nebo brakteáty, které náleží k výjimečným dokladům oděvní kultury v evropském a světovém měřítku.
„Tak početný a rozmanitý soubor, vesměs z druhé poloviny 14. století, se nikde jinde nezachoval. Jeho unikátem je i schránka na vonné bylinky a masti, tzv. povoňka či pomandr, vesměs z druhé poloviny 14. století. Povoňka, také jablíčko, voňadlo nebo okrouhle, je vzácně zachovaným pouzdrem kulovitého tvaru, jež se nosilo zavěšené u pasu,“ pochvalují si pořadatelé.
Podle nich se knoflíky a oděvní spinadla (haklice či haklíky) začaly užívat s příchodem módy úzkých šatů a kabátců do Čech z francouzského prostředí a dosáhly největší obliby zejména v době Karla IV., také vlivem jeho první manželky Blanky z Valois. Na zapnutí šatů bylo tehdy zapotřebí až padesáti knoflíků. Těmi byly opatřeny rovněž úzké rukávy a také pokrývky hlavy, tzv. kukličky. Knoflíky sloužily i jako ozdoba bordur, kterými bývaly hustě pošity.
Raritou z karlštejnského souboru jsou spínadla. Jsou jediným dochovaným typem gotického oděvního zapínání vůbec. Na vrchní sukni, takzvaném surcotu, jich bývalo až dvanáct párů.
Sedm století od narození slavného panovníka připomenou i pořady České televize. „Natáčela u nás dva seriály - Karlovy hrady a Sedm pečetí Karla IV. Režisér Roman Bradáč zase dostal zakázku na vytvoření smyčky, kterou při výstavě budeme pouštět na televizní obrazovce. Sám jsem zvědav, čím návštěvníky překvapí. Stejně jako oni to i já uvidím až 7. května,“ líčí karlštejnský kastelán.
Stres k oslavám patří
Vzhledem k výjimečnosti byly přípravy výstavy karlštejnského pokladu náročné.
„Upřímně řečeno, neobešlo se to bez určitých problémů. Zpočátku roku jsme si přípravu akcí spojených s tak významným rokem užívali, ale to už skončilo. Jelikož jsme státní organizace, museli jsme asi šest nebo sedm komodit soutěžit na tendermarketu a trošku nás to zdrželo. Stres k tomu patří a z tohoto podhledu si koncem roku oddechnu, ale třeba budu litovat, že už to máme za sebou,“ dodává Jaromír Kubů.
