Poštovna, prostá malá "dřevěnka", stála na Sněžce od poloviny 19. století. V roce 2007 vedle ní vyrostla poštovna nová a vzniklou otázku, kam s tou původní, se majitelka rozhodla řešit odprodejem za "symbolickou" částku sto tisíc korun. Mělo to ovšem jeden zásadní zádrhel. Kupec musí stavbu odstranit. Zájemci se tedy logicky zrovna nehrnuli.
Ani Tomáš Trnka, pražský podnikatel a krkonošský lyžař, se osudem poštovny příliš neužíral. Přesto mu obrázek staré budovy, tak jak ji vídal během svých častých mladistvých výletů na Sněžku, občas v hlavě probleskl. Až v lednu před třemi lety se jen ze zvědavosti znovu koukl na realitní server a zjistil, že majitelka chce nechat dům rozřezat
"Byla pořád na prodej. Zavolal jsem majitelce a ta prohlásila, že nechá dřevaře dům rozřezat, naložit a odvézt přes Polsko na skládku. Pochopil jsem to tak, že poštovna na mě prostě zbyla. Zjistil jsem, kam by se dala přestěhovat, a rozhodl se si na ty tři víkendy, na kolik jsem práci vypočítal, udělat čas."
Problémy s autodopravcem
Pak stačilo napsat kamarádům, kteří "jsou naštěstí hodní a mají pochopení pro jeho nápady", a na začátku června 2009 už čtrnáct dobrovolníků včetně Tomášova otce vyráželo do Krkonoš. Po čtyřech dnech perné práce přišlo nemilé překvapení.
"Věděli jsme, že skončíme v sobotu, tak jsem na neděli objednal českého řidiče, aby přijel přes Polsko, naložil a opět přes Polsko odvezl na místo určení. Špeditér volal v sobotu odpoledne, že teprve teď zjistil, že polské zákony neumožňují nedělní kamionový provoz. Profesionální autodopravce!" vylíčil komplikaci Trnka.
Nová poštovna na Sněžce
Tomáš tedy "sedl na internet" a začal klikat. Nakonec našel polskou spediční firmu, která vlastní oficiální výjimku z pravidla svátečního klidu. V neděli ráno se tak na Sněžku vyškrábaly dva náklaďáky, na než poštovnu naložili. Na hranicích ji přeložili na české vozy. Odtud se vydala na cestu do středních Čech na kopec u obce Sedlec-Prčice na Příbramsku.
"Ve středních Čechách jsem se narodil, a když jsem řešil, kam poštovnu přemístit, aby měla nový smysl a současně zůstala na horách, našel jsem region nazývaný Český Merán. Objevili jsme nejvyšší horu středních Čech Javorovou skálu a s majitelem místního rekreačního areálu jsem se dohodl, že mu poštovnu dovezeme a on ji postaví a bude provozovat."
"Když něco chci, udělám pro to všechno"
Šťastný konec se však úspěšným transportem nekonal. Z majitele pozemku se vyklubal poněkud méně schopný podnikatel. "Najednou nechtěl udělat věci, na kterých jsme byli domluvení, říkal, že jsme mu přivezli haldu dřeva. Po měsíci handrkování jsem zjistil, že to nikdy nedokáže a že na tu haldu dřeva akorát prší. Tak jsem napsal znova mail kamarádům: Hele, kamarádi, mise má druhou etapu. Znova jsme se sešli a během dvou víkendů poštovnu postavili."
Zda je Tomáš Trnka nadějí pro další ohrožené historické stavby, nikdo neví. Jeho projekty jsou příliš různorodé. Ani jeho kamarádi prý ale nepochybují, že dřív nebo později přijde s dalším nápadem, jak využít jejich volného času a vyřádit se na poli "občanského aktivismu".
"Až to přijde, tak to přijde," souhlasí, "já jsem takový, že když něco chci, tak pro to udělám všechno. Někdy to stojí moc, někdy až příliš, vyžaduje to spoustu trpělivosti od lidí kolem mě, ale jsem takový. A věřím, že pokud se pro něco rozhodnu, jsem schopen to dokázat." Jeden důkaz už stojí na Javorové skále.
