Čtvrtek, 9. května 1974. Je něco po osmé ranní. Na obratových kolejích za stanicí Kačerov vyčkává v kabině soupravy instruktor strojvedoucích Petr Vostřez s pomocníkem Stanislavem Veselým. Povezou generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka a vládní delegaci.
V prostředním vagonu třívozového vlaku bude pro případ technického problému hlídat další instruktor Oldřich Chára, v zadním voze pak budou jízdu jistit čtyři technici v civilu.
Čtěte ve středu
Vzpomínky na jízdu s vládní delegací a veselé zážitky z prvních hodin provozu čtětě v příloze MF DNES Magazín+TV. Vyjde výjimečně už ve středu.
Čelo vlaku je osazeno československými a sovětskými praporky, maximální stanovená rychlost pro jízdu z Gustávem Husákem je stanovena na 60 km/h.
V tom náhle...
Instruktor Petr Vostřez vzpomíná: "Dispečer mi z vysílačky hlásí, že k nám na obratiště míří násled." (v drážní hantýrce "násled" znamená prázdný vlak loudající se za vládní soupravou, aby jí kryl záda)
"A z toho následu u nás vystoupili pánové s nafouklými saky." Policejní ochranka.
Pánové zavelí: Tak soudruhu, jedeme do depa! Vostřez vzdoruje: Nejedu. – Musíme. Prohlídnout mašinu. – Měli jste si přivstat. Kolejiště na zhlaví před depem je vypnuté. – Tak půjdem pod vůz. – Zapomeňte, tam je pod napětím sedm set padesát! Musela by se vypnout celá trať.
Ochranka rezignuje, že prý si aspoň projdou celou soupravu.
Mezitím: nahoře ve vestibulu generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák stříhá pásku, je přesně 9 hodin 19 minut.
Už sestupují po schodech k peronu, kde se soupravou čeká Petr Vostřez, ale toho na žádné fotce ze slavné jízdy nespatříte. "Vždycky je to ustřižený těsně před kabinou, protože do prvních dveří nastupovali vláďáci," vysvětluje.
