Dva nezaměstnaní, kteří v Benešově pracují v takzvané veřejné službě, v těchto dnech odklízejí sníh. A jsou při současném počasí více než platní. Ve městě jsou ale poslední, v jiných už většinou takoví lidé nepracují.
Poté, co Ústavní soud v listopadu povinnou veřejnou službu zrušil, potýkají se radnice s úbytkem lidí, kteří jim od počátku roku bezplatně pomáhali s úklidem ulic a údržbou zeleně.
Veřejná službaVeřejnou službu vykonávali nezaměstnaní zdarma zejména u měst a obcí. Museli pracovat 20 hodin týdně. Pokud byli v evidenci úřadu práce déle než dva měsíce a bez vážného důvodu odmítli nabídku veřejné služby, úřad je z evidence vyřadil. Přišli tím o dávky hmotné nouze i o pojištění placené státem. Ke službě se vybírají lidé evidovaní déle než jeden rok. Dál existují veřejně prospěšné práce, časově omezené placené pracovní příležitosti. |
Nyní totiž pracují nezaměstnaní již pouze dobrovolně. A tak se jim do práce, za kterou nedostanou ani korunu, nechce. Ve městech šlo přitom většinou o pomoc deseti až dvaceti lidí.
Nepracovali přitom jen na ulici. Třeba ve Slaném uklízeli také v šatnách sportovišť a v pečovatelských domech nebo třídili knihy ve skladech knihovny. Dohromady se tam vystřídalo padesát lidí.
Nezaměstnaní udělali kus práce
Podle ředitele benešovských technických služeb Bohumila Rataje udělali nezaměstnaní obrovský kus práce a jejich úbytek město pocítí.
"Hrabali listí, okopávali obrubníky, chodníky nám za těch pár měsíců neuvěřitelně prokoukly. Nemohli jsme si je vynachválit. Dva z nich, kteří ještě chodí, odklízejí sníh z chodníků a odhazují u pluhů," podotýká Rataj.
O žádné zneužívání pracovních sil prý nešlo. "Co vím, tak si práci chválili. Cítili se zapojeni, byla to pro ně vzpruha," říká Rataj.
Podobně je na tom Nymburk. Lidé registrovaní na úřadu práce dohlíželi od začátku školního roku na děti při přecházení devíti frekventovaných přechodů - u škol, školek, na rušných místech. Nyní město s veřejnou službou končí.
Protože ji však lidé hodnotili kladně, město se k ní v jiné podobě hodlá vrátit. "Projednáváme i možnosti odměny lidem, kteří by službu vykonávali. Jednáme s úřadem práce, že bychom využili institutu veřejně prospěšných prací," popsal místostarosta Zdeněk Vocásek. Právě převedení lidí na veřejně prospěšné práce by umožnilo vyplácet nezaměstnaným odměnu v řádu několika tisíců korun.
Odpůrci tvrdí, že berou práci zaměstnaným
Podobně uvažuje i starosta Mělníka Ctirad Mikeš, podle kterého byla právní úprava služby bezzubá.
"Kdo chtěl, mohl z veřejných prací vyklouznout. A nyní - kdo pracuje zdarma, nemá k výkonu motivaci," míní Mikeš. "Pokud by bylo dáno, že třeba po třech měsících veřejné služby přejdou nezaměstnaní na veřejně prospěšné práce, kde budou dostávat peníze, fungovalo by to lépe."
Úbytku sil ze strany nezaměstnaných litují třeba i ve Slaném, Příbrami nebo v Kutné Hoře. "Vystřídalo se tu asi šedesát lidí. Potřebovali bychom je jako sůl," přiznává ředitel kutnohorských technických služeb Jan Jäger.
"Samozřejmě někteří měli zájem pracovat, jiní ne. Hrabali trávu, listí, sbírali odpadky. Nyní budeme muset asi lidi najímat. Také se nám povedlo získat dotaci na zaměstnávání lidí ve veřejně prospěšných pracích."
Veřejnou službu od jejího zavedení kritizují některé lidskoprávní organizace či sdružení. Institutu vytýkají, že bere práci zaměstnaným.
"Dva nezaměstnaní jsou posíláni na místo, kde byl předtím jeden placený člověk," upozorňuje mluvčí Akčního spolku nezaměstnaných Tomáš Vokoun.
"Protože pracují dvacet hodin týdně, také jim to znemožňuje pořádně se věnovat hledání nového zaměstnání. A rovněž to má stigmatizující efekt: přednostně jsou totiž nezaměstnaní posíláni na práce, které jsou všeobecně považovány za podřadné," shrnuje Vokoun.
