Tím prvním je digitální povodňový plán. Projekt za devatenáct milionů korun má především zajistit rychlejší reakci a rozhodování povodňových komisí hlavního města i Středočeského kraje. Hlavní město se na financování podílí téměř čtyřmi miliony.
„Praha je posledním krajem, který digitální povodňový plán ještě nemá,“ uvádí vedoucí magistrátního oddělení krizového managementu Daniel Barták. Důvod, proč je Praha jako jediná zatím stále bez digitálního plánu, je podle něj ten, že měla kvalitně zpracované povodňové plány papírové.
Předpověď chování vody
Digitální povodňový plán už má vysoutěženého dodavatele a hotový by měl být do roku 2020. Napojeny na něj budou také všechny městské části.
„V současnosti nás trápí hlavně rychlé přívalové povodně, u kterých nelze dokonale predikovat, kde spadnou. Co nám ale může hodně pomoci, je právě zrychlení komunikace. Všichni budou mít okamžitě k dispozici postupy, jak reagovat na stav hladiny toků, které řeší,“ vysvětluje význam digitálního plánu Barták.
Pět let od povodní
|
Povodeň v roce 2013 byla podle něj překvapivá především tím, že do té doby Prahu tak rychlé a masivní vylití malých toků nezasáhlo. I na základě zkušeností z povodně před pěti lety město do digitálního plánu zapracuje postup, jak rozvodnění malých toků řešit efektivněji.
O peníze na druhý protipovodňový projekt bude magistrát teprve žádat. Pod názvem Operativní řízení při povodni se skrývá systém, který má při povodních co nejpřesněji určit, jak se budou jednotlivé toky během následujících hodin chovat.
„Dnes jsme v případě záplav odkázáni jen na komunikaci s Povodím Vltavy či Českým hydrometeorologickým ústavem. Sice tak máme několik zdrojů informací, ale přesný průběh povodně můžeme jen odhadovat,“ vysvětluje Barták.
Nadstavba digitálního povodňového plánu by měla sbírat data z měřicích zařízení a poté umět předpovědět, jak se voda z přívalových dešťů na relativně malém prostoru zachová.
„Pokud někde spadne rychlá bouřka, budeme vědět, co přesně udělá na konkrétním toku,“ říká Barták s tím, že projekt za 17 milionů počítá také s navýšením počtu měřicích zařízení na tocích.
Ochrana zoo i centra
V současnosti Praha pracuje ještě na dvou dalších projektech, které mají zesílit ochranu města před povodněmi. Tím prvním je vybudování ochrany trojské kotliny včetně zoologické zahrady, která je poslední velkou částí Prahy bez komplexního systému zábran proti velké vodě.
Pro území už vznikly dva fyzikální modely a jeden model matematický. Na nich nyní výzkumníci ověřují, který typ protipovodňových zábran pro Troju zvolit.
„Trojská kotlina je specifická v tom, že jakékoliv protipovodňové opatření vytvoří jakousi přehradu. Musíme proto zvážit typ zábran, aby nám nevytvořily problémy výše proti proudu řeky,“ vysvětluje Barták.
Kromě trojské kotliny potřebuje posílit také ochrana Starého Města. Ta je totiž jako jediná z celého systému zábran koncipována jen na stoletou vodu s čtyřiceticentimetrovou rezervou. Magistrát chce proto bariéry navýšit na výšku hladiny Vltavy z povodně v roce 2002 s třiceticentimetrovou rezervou navíc.
„V současné době vybíráme zhotovitele projektové dokumentace pro navýšení a posílení zábran,“ dodává mluvčí magistrátu Vít Hofman s tím, že práce na bariérách by měly být hotové ve druhé polovině roku 2019.
Na 22. září magistrát naplánoval další velké protipovodňové cvičení, které má prověřit, jak funguje stavba zábran proti vodě a také komunikaci a postupy jednotlivých složek, které povodně řeší. Letos se bude trénovat v Karlíně a Libni a náklady na cvičení budou zhruba dva miliony korun.
