Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Martin Veselý, MAFRA

Praha 5 bude svážet bezdomovce: poskytne psychiatra i sprchu zdarma

  • 12
Radní na Praze 5 se rozhodli vrátit alespoň desetinu tamních lidí bez domova částečně zpátky do života. Součástí plánu je mikrobusová linka, která je bezplatně zaveze do centra se sprchou. Kromě toho se budou moci nechat ostříhat nebo přijmout pomoc psychiatra.

Když před třemi lety Praha připravovala koncepci prevence bezdomovectví, spočítala, že v metropoli žijí bez přístřeší zhruba čtyři tisíce lidí. Odborníci tehdy v textu odhadovali, že do roku 2020 se tento počet více než ztrojnásobí.

Konkrétně v Praze 5, v okolí Anděla, se má podle aktuálních odhadů denně pohybovat několik set bezdomovců. Místní radnice si předsevzala alespoň část z nich dostat z ulice. Chce je umýt, ostříhat a poskytnout jim pomoc psychiatra. Začít fungovat má i „bezdomovecká mikrobusová linka“.

Sto dvacet nocležníků na ulici

„Podle zkušeností terénních pracovníků se denně po Praze 5 pohybuje okolo tří až čtyř set bezdomovců a stabilně jich tu přespává okolo 120. Je to jedno z nejvyšších čísel v Praze. Jsou to všechno lidské bytosti a chceme jim vrátit důstojnost,“ říká místostarosta Prahy 5 Jan Smetana (ČSSD).

Jedním z projektů, které Praha 5 v této oblasti připravuje, je nízkoprahové centrum. To chce radnice nejpozději na podzim postavit z obytných kontejnerů v ulici Klikatá.

„Lidé se tam vykoupou, převléknou do čistého oblečení, které nám poskytne broumovská diakonie. Kromě toho se tam budou moci nechat ostříhat,“ popisuje Smetana s tím, že do nízkoprahového centra bude bezdomovce svážet speciální mikrobus.

Radnice se prý tím chce vyvarovat stížnostem místních, že „neumytí a zapáchající bezdomovci“ jezdí běžnou MHD.

„Většina lidí bez domova se zdržuje v okolí Anděla a centrum bude odsud vzdálené několik kilometrů. Myšlenka je taková, že mikrobus je odveze tam, a až se umyjí a převléknou, mohou se vracet zpět běžnou autobusovou linkou,“ popisuje místostarosta.

To však nemá být jediná novinka. Podle neziskových organizací, které se problematikou bezdomovectví zabývají, stojí z velké části za ztrátou střechy nad hlavou psychická nemoc, a to až ze 70 procent.

V plánovaném centru má proto ve spolupráci s Psychiatrickou nemocnicí Bohnice vzniknout psychiatrická ordinace, první svého druhu v Česku.

V bludných otáčecích dveřích

Ředitel bohnické nemocnice Martin Hollý vysvětluje, že pro duševně nemocné bezdomovce je typický takzvaný fenomén otáčecích dveří.

„Psychická onemocnění se léčí dlouhodobě a u lidí bez domova je taková léčba problém. Když se k nám takový pacient dostane, po propuštění nemá takové sociální zázemí, aby mohl v léčbě pokračovat, a často ani nechce. Vrací se k nám opět zpátky v zanedbaném stavu,“ říká s tím, že nová koncepce psychiatrické péče spočívá v tom, aby se dostala i k těm, kteří ji aktivně nevyhledávají. Tedy i k lidem na ulici.

Zatím je podle Hollého mezi pátou městskou částí a bohnickou nemocnicí uzavřena rámcová dohoda, podle které by měl do ordinace docházet lékař psychiatr. Jak často, to se podle něho bude odvíjet až od konkrétní situace.

„Myšlenka je taková, že mikrobus je odveze tam, a až se umyjí a převléknou, mohou se vracet zpět běžnou autobusovou linkou.“

Opatření, která by mohla pomoci lidem bez domova, v poslední době neprosazuje jen pátá městská část.

Například v Praze 9 dala radnice k dispozici bezdomovcům unimobuňky po stavbařích výměnou za to, že budou uklízet okolí. A projekt zdá se funguje. V Praze 7 se zase vedle terénního programu rozhodli jít cestou prevence.

Těm, kterým hrozí ztráta střechy nad hlavou, chce radnice poskytnout prostřednictvím Armády spásy „záchranné“ byty. „Vycházíme z teorie, že člověku, který už se dostane na ulici, je velmi obtížné pomoci. Proto tomu chceme předcházet,“ říká radní Prahy 7 Silvie Kratochvílová.

Armádě spásy pro začátek radnice pronajme deset dlouhodobě neobývaných bytů, které si má sama opravit a které mají zabránit, aby lidé ve svízelné životní situaci propadli sociálním sítem a ocitli se na ulici.

Magistrát podle radní Ireny Ropkové (ČSSD) aktivity městských částí vítá. Zvláště poté, kdy v minulých letech nebyla Praha v řešení otázky bezdomovectví příliš úspěšná.

Rozruch například vyvolal několik let starý návrh někdejšího radního Jiřího Janečka (dříve ODS), který chtěl bezdomovce vystěhovat do tábora za městem. Jeho nástupci pak tvořili nejrůznější koncepce, ale často naráželi na odpor radnic, když třeba chtěli na území jejich městské části otevřít azylový dům. Nyní, jak se zdá, se jejich přístup mění.

„Není to jen Praha 5, kdo chce potíže aktivně řešit, snaží se i další. Jakoukoli iniciativu vítám, protože například pro seniory jsou radnice ochotné nějaké zařízení postavit, ale do oblasti bezdomovectví se mnohé nehrnou,“ konstatuje Ropková, která podle svých slov nyní mapuje koncepce sociální politiky jednotlivých městských částí a během května se s jejich představiteli chce sejít.

Nevylučuje přitom, že se na zajímavé projekty pokusí sehnat evropské dotace.

Záchrana pro deset procent

Právě na magistrátní peníze z velké části spoléhá i projekt nízkoprahového centra v Praze 5. Samotná výstavba z obytných kontejnerů má vyjít na dva miliony korun a zhruba stejně drahý má být roční provoz.

Podle radnice se investice vyplatí. Věří totiž, že alespoň deset procent z celkového počtu bezdomovců se podaří vrátit do běžného života, a to nejen díky nízkoprahovému centru.

Pomoci by mohl i nový zákon, podle kterého by se trvalé bydliště odvozovalo od toho, kde dotyčný skutečně žije. Lidé bez domova žijící v Praze z velké části pocházejí z jiných koutů republiky, proto si tu nemohou zažádat ani o sociální dávky, natož o bydlení. To by se s platností zákona mohlo vyřešit.

Městská část by tak podle místostarosty Prahy 5 Smetany mohla bezdomovcům začít nabízet i práci.

,