V Bubnech vznikne nová čtvrť, vytápět ji bude teplo z čistírny odpadních vod

Nová čtvrť, která začne zhruba do čtyř let vznikat na rozsáhlém území kolem bývalého nádraží Bubny, má být novým centrem Prahy a místem, kde bude bydlet kolem pětadvaceti tisíc lidí. Mohla by být však také ojedinělá a průkopnická v oblasti zásobování energií a péče o životní prostředí.

Celou čtvrť v Bubnech a také plánovanou Vltavskou filharmonii by měla v budoucnu vytápět a chladit Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově (ÚČOV).

Na konci loňského roku Praha dopracovala územní studii, podle níž se má v budoucnu stodesetihektarový brownfield Bubny-Zátory zastavět, a nyní vedení města schválilo zadání další studie, která má posoudit možnosti zásobování sítěmi technické infrastruktury, jako je voda, kanalizace či teplovod. Dokument bude hotový do konce letošního srpna a vyjde na 1,5 milionu korun. Studie prověří a navrhne umístění nových koridorů, zařízení a objektů technické infrastruktury a také zreviduje vedení sítí, které území protínají již dnes.

Cílem je, aby území pod zemí propojily veškeré sítě, ale zároveň zbyl v ulicích i dostatek místa pro výsadbu stromů. Právě inženýrské sítě jsou totiž v Praze častým důvodem, proč v některých místech není možné sázet nové stromy.

Součástí studie je i úkol prověřit, zda by mohla celé území vytápět i chladit nedaleká ÚČOV. „Technická infrastruktura je stěžejní část plánování města, kterou je potřeba nepodcenit. Chceme proto být připraveni a prověříme, zda by bylo možné vytápět a chladit budoucí budovu Vltavské filharmonie a další objekty za využití nízkopotenciálního tepla z ÚČOV. Vše je potřeba koordinovat a připravovat již v zárodku,“ vysvětluje náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09).

Podle vedení města by takový způsob vytápění a chlazení celé čtvrti mohl být velmi efektivní a zároveň klimaticky šetrný. Nízkopotenciální teplo z vody v čistírně by se totiž za pomoci tepelných čerpadel využilo jako zdroj energie. Čtvrť by tak mohla být vytápěna z obnovitelných zdrojů, s nízkou spotřebou energie i nízkou produkcí CO₂.

„Je to něco, co by mohlo přispět k naplnění klimatického závazku a být specifickým technickým prvkem té lokality,“ říká Hlaváček.

Na tvorbě studie bude pracovat Institut plánování a rozvoje a také další společnosti, například Pražská energetika, Pražská plynárenská nebo Pražské vodovody a kanalizace.

Filharmonii zaplatí i soukromníci

Více zeleně a nižší domy. Město má finální plán na vytvoření čtvrti v Bubnech

Souběžně s plánováním nové čtvrti pokračují také přípravy budování nové koncertní haly, která má stát nad stanicí metra Vltavská. Radní schválili ekonomickou analýzu, která navrhuje možné způsoby financování stavby, a také návrh memoranda s ministerstvem kultury. Podle něj se do investic zapojí stát a pro financování stavby by měla být také vypsaná veřejná sbírka.

„Ekonomická analýza vyhodnotila několik variant investic a vlastnictví filharmonie. Nejlépe vychází kombinace investic města, státu a soukromého sektoru,“ říká Hlaváček. Do roku 2026, kdy se bude pracovat hlavně na přípravách stavby, by podle jeho názoru neslo náklady převážně město, přičemž ročně by neměly přesáhnout 200 milionů.

V roce 2027 nebo v roce 2028 po začátku stavby by přišel na řadu vstup soukromých investorů a státu. Celkové náklady na samotnou stavbu nové koncertní haly mají být kolem 5 miliard. Dalších 750 milionů bude stát příprava projektu a území. Na financování se bude podílet také dopravní podnik, Správa železnic a další instituce.

Podle provozních modelů má v budově sídlit jak Česká filharmonie, tak i Symfonický orchestr hl. m. Prahy. Po pěti letech provozu Vltavské filharmonie by podle analýzy měla stavba vydělávat.

Tři sály

Radní Prahy schválili studii na Vltavskou filharmonii, vyjde na šest miliard

Praha už v únoru schválila pokračování projektu filharmonie a ve druhé polovině letošního roku chce vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž. Pokud půjde vše podle plánu, mohla by nová koncertní hala na Vltavské stát v roce 2032. Filharmonie by měla mít celkem tři sály – koncertní až pro 1 800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 lidí.

Fakta Bubny-Zátory

• Na 110hektarovém území mezi Letnou a Holešovicemi by podle plánů mělo v budoucnu bydlet až 25 tisíc lidí. Obytné domy budou zejména u parku ve středu celého území.
• V bezprostředním okolí Argentinské ulice budou stát převážně administrativní budovy.
• U vlakových nádraží Bubny a Holešovice vzniknou nová náměstí a u stanice metra C Nádraží Holešovice jsou naplánovány výškové budovy.
• Hlavní město už má hotovou územní studii pro zcela novou čtvrť a nyní se ještě čeká na veřejné projednání návrhu změny územního plánu, které by se mělo uskutečnit ještě na konci letošního roku. Jedná se o jeden z posledních zásadních kroků před samotnou výstavbou, která by mohla začít do čtyř let.

Součástí stavby mají být i komerční prostory, jako jsou obchody, kavárny a restaurace. Vltavská filharmonie má být nejen mateřským sídlem dvou domácích souborů, ale nabídne i prostory pro hostování zahraničních souborů.