"Já odmítám, že bychom cokoliv zastavovali. My dáváme dohromady programové prohlášení a privatizace bytů bude jednou z jeho částí. Do té doby o tom musíme ještě jednat, jestli ji třeba neprovést jiným způsobem," uvedl náměstek primátora pro oblast bytů Ivan Kabický (ODS).
O jiných způsobech, jak by se mohlo s byty naložit, nechtěl hovořit. "Vážně nemohu nic říct předtím, než proběhnou ta jednání," prohlásil.
TOP 09 podle náměstka primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) s částečnou privatizací souhlasí. "Praha by asi neměla být manažer s byty, ale zároveň by měla mít nějaké na sociální bydlení."
Doplnil, že stavět všechny sociální byty nové za výnosy z privatizace, jak to plánovala původní rada, se mu zdá podivné.
Opoziční ČSSD však takové zdráhání kolem privatizace vadí. "Velmi mě to překvapuje, protože bývalý bytový výbor ten prodej schválil jednomyslně. To znamená napříč celým politickým spektrem," uvedl bývalý předseda bytového výboru za ČSSD Roman Petrus.
O další budoucnosti privatizace by mělo být jasno příští týden, kdy má rada dokončit programové prohlášení.
Prodávat se mělo po celých domech
Podle původního plánu chtěla Praha prodat více než 3 800 bytů, což je asi třetina všech, které vlastní. Především jde o byty v panelových domech na sídlištích Řepy, Černý Most, Barrandov a Stodůlky.
Prodávat je měla po celých domech, to znamená, že nájemníci by se museli dohodnout a vytvořit družstvo. Kdo by do družstva nechtěl vstoupit, nemusel by. V budoucnu by se stal nájemníkem onoho družstva.
Jak měla vypadat privatizace bytů* Magistrát měl v plánu prodat přes 3 800 bytů |
O nájemní smlouvu by ho však nikdo připravit neměl. Magistrát chtěl totiž byty nabízet pouze nájemníkům, kteří nemají dluhy. Třetí subjekty z privatizace předem vyloučil. Získané peníze chtěla radnice použít na bydlení pro seniory a chudší rodiny.
Není však vyloučeno, že se změní i tyto podmínky. Radnice městských částí totiž preferují prodej po jednotlivých bytových jednotkách. To znamená, že konkrétní byt se prodává konkrétnímu nájemníkovi. Všichni nájemníci z jednoho domu si pak založí sdružení vlastníků (SVJ).
To funguje obdobně jako družstvo, rozdíl je však podstatný. "Zatímco u družstevního vlastnictví má každý nájemník virtuální podíl na domě a byt má od družstva pouze pronajatý, v SVJ je vlastníkem přímo konkrétního bytu. S ním pak může volněji nakládat. Například ho pronajímat, aniž by o tom musel jednat s družstvem, či výhodněji prodat," popsala rozdíl hypoteční poradkyně Klára Sojková.
V minulosti se byty privatizovaly nejčastěji tak, že se prodávaly po celých domech družstvům a ta se později převedla na SVJ. Družstevníci si rozdělili dům na bytové jednotky a ty pak převedli z vlastnictví družstva do vlastnictví konkrétních lidí.
Praha bude mít stále tisíce bytů
Pokud by město zmíněné čtyři tisíce bytů prodalo, zbylo by mu jich sedm tisíc. Další tisíce vlastní jednotlivé městské části. Některé z nich také plánují jejich odprodej. Například druhá městská část prodá svým občanům asi dva tisíce bytů, Praha 3 plánuje prodej přibližně tří stovek.
