Jelikož je Trojská kotlina úzkým hrdlem, kterým Vltava opouští Prahu, je její ochrana pro město klíčová. Pokud by se totiž v kotlině vybudovaly zábrany nevhodným způsobem, stal by se z oblasti okolo Císařského ostrova „špunt“, který by vodu vrátil zpět do centra města.
Praha si proto nechala vypracovat dva fyzikální modely a také model matematický. Ten je nyní dokončen a výzkumníci mohou testovat, jak by tok rozvodněné Vltavy ovlivnily jednotlivé druhy protipovodňových zábran.
„Zhruba v polovině příštího roku bychom měli přesně vědět, jakým způsobem nejlépe ochránit celou Trojskou kotlinu,“ říká radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO). Podle něj bude v tu dobu také jasné, kolik bude vybudování poslední etapy opatření proti velké vodě stát.
Ochrana Prahy před povodní
|
„Další postup ovšem záleží na tom, jak rychle se nám podaří vysoutěžit zhotovitele. Reálně by mohla ochrana kotliny stát v roce 2019 nebo 2020,“ uvádí Hadrava s tím, že pokud simulace na modelech ukáže, že jsou výhodnější mobilní zábrany, bude postup rychlejší. „U pevných valů a stěn by to ale bylo složitější. Tam bude potřeba řešit i výkup pozemků a podobně,“ dodává radní.
Dokončení protipovodňových opatření v Trojské kotlině by znamenalo, že bude konečně více chráněna pražská zoo. Ta v současné době neodolá ani dvacetileté vodě. Většina Prahy je přitom chráněna zábranami, které by měly zadržet průtok Vltavy při povodních z roku 2002 s třiceticentimetrovou rezervou.
„Jsme si vědomi, že vzhledem k charakteru území není možné zoo ochránit na úroveň povodně z roku 2002, ale ideální by bylo, kdyby zábrany dokázaly zadržet aspoň stoletou vodu,“ říká ředitel zoologické zahrady Miroslav Bobek. Taková ochrana by dala zoo více času na případnou evakuaci a zajištění zabezpečení cenných objektů v záplavové oblasti.
To, že zřejmě nebude možné vybudovat zábrany na úroveň povodně z roku 2002, potvrzuje i šéf magistrátního oddělení krizového managementu Daniel Barták. „Místy by to znamenalo stavět až šestimetrové stěny, což je nereálné,“ vysvětluje. Podle ředitele Bobka by však pomohlo i to, pokud by byla zoo chráněna alespoň proti padesátileté vodě.
„Zahrada byla postižena velkými povodněmi třikrát – v letech 1940, 2002 a 2013. Z toho ve dvou případech, tedy při povodních 1940 a 2013, to bylo pod úrovní průtoku padesátileté vody,“ uvádí Bobek.
Zmenšená kotlina
Matematický model Trojské kotliny, který vytvořila firma DHI, doplnily dva modely fyzikální. Ty sestavil Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (VÚV). Fyzikální modely slouží především k tomu, aby výzkumníci zjistili, jak se voda v daném místě chová. Z fyzikálního modelování vyplynula také data o průtocích, která se následně použila k vytvoření matematického modelu celé Trojské kotliny.
Na něm teď budou odborníci testovat různé varianty protipovodňové ochrany. „Nyní se vezmou jednotlivé druhy zábran a matematicky se propočítá jejich efekt na celé území,“ popisuje Petr Bouška z VÚV.
Matematický povodňový model existuje pro celou Prahu. V případě Trojské kotliny ale bylo potřeba propočítat kvůli složitosti území výsekový model samostatně. „Je to nejcitlivější místo pražské protipovodňové ochrany,“ vysvětluje Marek Maťa z firmy DHI, která pro Prahu zpracovává povodňové modely už více než dvacet let.
Zatímco matematické modelování se děje jen ve virtuální realitě, oba fyzikální modely jsou reálnými zmenšeninami Trojské kotliny v měřítku 1:70, respektive 1:75, do kterých mohou výzkumníci pouštět ve zmenšeném měřítku vodu a simulovat tak průtok Vltavy.
„Převzali jsme data od firmy DHI a v terénu jsme si doměřili problematická místa včetně budov,“ popisuje vznik modelů Bouška. Povodí Vltavy dodalo výzkumníkům přesná data o podobě dna Vltavy a poté již mohla započít stavba obou modelů. „Můžeme tak simulovat libovolné průtoky včetně povodně z roku 2002,“ dodává Bouška.
