„Musíme zkvalitnit a inovovat terénní a ambulantní služby, zavést chytré technologie, posílit přirozené pečující okolí – rodiny, najít nové zdroje pomoci v komunitě a zavést nové metody sociální práce,“ říká radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě), která se dlouhodobě věnuje oblasti sociálních služeb.
Ta upozorňuje, že domácí péče je levnější a nevytrhuje lidi z jejich sociálního prostředí, proto by ústav měl být až posledním řešením.
„V tomto duchu také přehodnotíme dosavadní politiku hlavního města Prahy. Jinými slovy, odpověď po několika týdnech ve funkci zatím nemám, ale pracujeme na tom,“ dodává radní.
Takové opatření vyžaduje spolupráci městských částí, samotného magistrátu, neziskových organizací a rovněž pečujících rodin.
„Metropole má víc zařízení než jiné kraje, které poskytují nejrůznější služby pro seniory, ale kapacita nestačí,“ vysvětluje gerontoložka Iva Holmerová. Navíc se předpokládá, že poptávka po službách bude růst v důsledku stárnutí Pražanů.
Pracovat za kasou je výhodnější
Jenže v současné době se toto odvětví stejně jako řada jiných potýká s nedostatkem zaměstnanců. „Když vám nabídnou v Lidlu na kase 28 tisíc a vy můžete nastoupit jako pečovatelka do domova důchodců, kde máte třísměnný nepřetržitý provoz a práci, která je těžká a zodpovědná, tak co si vyberete?“ popisuje Jaroslava Carrasco, předsedkyně krajské rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
Kolik lidí v současné době pracuje v oboru pečovatelství či ošetřovatelství, se dá odhadnout jen těžko. Nejsou to totiž zdaleka jen zdravotníci. Zatímco někteří důchodci potřebují specializovanou celodenní péči, jiným stačí asistence jen pár hodin denně a mnozí si vystačí třeba jen s pomocí při nákupech.
„Někdo potřebuje jen určitý servis, pomoc v domácnosti či řemeslné práce. Starší lidé potřebují někoho, kdo přijde domů a nainstaluje jim třeba vyhovující telefonní přístroj,“ líčí Holmerová.
Podle ní se nedá přesně říci, kolik lidí by v Praze potřebovalo nějaký typ podpory, ale odhaduje, že jich může být zhruba 50 tisíc. Tito lidé potřebují někoho, kdo jim doma pomůže. „Aby se lidmi, kteří potřebují nějakou podporu, mohl sociální pracovník zabývat, může pod něj spadat dvacet až třicet lidí, více jich nezvládne,“ dodává.
Staví se, ale málo
V jednotlivých městských částech se snaží stárnutí obyvatel řešit různě. Vznikají nové domovy pro seniory či bydlení s určitým typem podpory.
Například v Praze 13 loni otevřeli Domov pro seniory Zity Kabátové, v Praze 12 vznikl Domov na Cikorce, který se zaměřuje na lidi s alzheimerem, v Praze 17 staví radnice dům s pečovatelskou službou.
Nové domovy a bydlení pro senioryNové projekty v roce 2018
|
Praha 2 plánuje zřídit na Vinohradech nový dům pro seniory a lidi s Alzheimerovou chorobou. V Praze 5 loni skončila rekonstrukce domu s pečovatelskou službou.
Přestože kapacity narůstají, některé městské části přiznávají, že ani tak nestačí. „Přestože je na našem území domov pro seniory zřizovaný hlavním městem Prahou, zdaleka nepokrývá potřeby této části Prahy,“ popisuje radní Prahy 6 pro sociální a zdravotní politiku Marián Hošek (KDU-ČSL), kde jsou dva domy s pečovatelskou službou a radnice zřizuje a dotuje také LDN.
Ke stávajícím kapacitám má přibýt seniorské centrum v Šolínově ulici. Na to je ale zapotřebí finanční podpora magistrátu. Dalším projektem Prahy 6 je chystaná výstavba seniorských bytů s komunitním centrem a školkou na Šatovce.
Kromě domovů pro seniory či domovů s pečovatelskou službou rozšiřují jednotlivé městské části služby, jež seniorům nabízejí. „V Praze 8 je pečovatelská služba doplněna osobní asistencí pro osoby s demencí a denními stacionáři pro tuto cílovou skupinu,“ říká místostarostka Prahy 8 Vladimíra Ludková (ODS).
Některé městské části se rovněž snaží, aby důchodci nezůstávali doma osamělí. „Funguje zde denní stacionář pro seniory, kteří nemohou nebo nechtějí být přes den doma sami,“ říká Alexandra Udženija (ODS), místostarostka Prahy 2. V Praze 1 má pak vedení zase v úmyslu seniory více zapojit do komunity.
