Na vedení městské části se obrátil soukromý investor se záměrem vybudovat v pátém pražském obvodu hokejovou halu pro veřejnost i sportovní kluby za více než 60 milionů korun.
Sto tisíc sportovců. Jak Pražané tuží svá těla?
|
Zatím není jisté, kde přesně by hala měla stát. Ve hře je sportovní areál na Barrandově nebo prostor u ZŠ Tyršova v Jinonicích. Obyvatelé městské části se mohou k možnosti výstavby hokejové haly vyjádřit do 18. listopadu v anketě na webu radnice.
„Osobně to považuji za přínosné, protože vnímám velký nedostatek možností, kde se dá v Praze hokeji věnovat, nebo si jen tak zajít s rodinou či přáteli zabruslit,“ říká starosta Prahy 5 Radek Klíma (TOP 09).
Vznik nové haly by uvítal také Český svaz ledního hokeje (ČSLH). I podle svazu je totiž v Praze zimních stadionů málo.
„Kvůli přetlaku ve stávajících halách musí hrát některé soutěže zápasy téměř v noci. Snažíme se k hokeji přilákat co nejvíce dětí, ale bez zvyšování počtu ledních ploch to jde velmi těžko,“ uvádí za ČSLH manažer rozvoje ledního hokeje Milan Hnilička.
Kromě víceúčelové O2 areny, kde hraje domácí zápasy hokejová Sparta, je v Praze už jen dalších osm zimních stadionů. Některé z nich jsou navíc ve špatném stavu.
Haly chybí i pro další sporty
Problémy však nemá jen lední hokej. Jak upozorňuje předseda Pražské tělovýchovné unie Jaroslav Chvalný, nedostatek sportovišť v hlavním městě hlásí i další sporty.
„V Praze je například velmi málo multifunkčních hal, ve kterých se dá hrát volejbal, basketbal, házená nebo florbal,“ říká Chvalný s tím, že nejhorší situace je především na jihu metropole nebo v Praze 5. „Stávající haly mají nevyhovující zázemí, leckde na úrovni minulého století,“ dodává.
Jeho slova potvrzují i představitelé sportovních klubů. „Pokud se budeme bavit o basketbalových halách, tak je na tom Praha v porovnání s dalšími evropskými městy velmi špatně,“ komentuje nedostatek sportovišť Petr Jachan, manažer basketbalového klubu USK Praha.
Nižší basketbalové soutěže často využívají školní tělocvičny. Ty však florbalistům či volejbalistům nevyhovují.
„Třeba tělocvičny na sídlištích, které vznikaly v 80. letech, jsou malé, mají nízké stropy a v rámci soutěží se tam nedá hrát téměř nic,“ připomíná Chvalný. Jediným řešením je podle něj to, aby město investovalo do výstavby nových víceúčelových hal.
Zřejmě nejlepší pozici, co do počtu sportovišť, má v Praze fotbal. Ani ten však nemá podle Chvalného svá hřiště v ideálním stavu. Chybí hlavně kvalitní trávníky nebo moderní šatny.
Centrum sportu na Výstavišti
Nedostatky v síti sportovišť si uvědomuje i vedení města. V návrhu rozpočtu na příští rok proto radní vyhradili 214 milionů korun na investiční granty v oblasti sportu. Zhruba třicet milionů má jít například do výstavby veřejně přístupných venkovních posiloven. Nové sportovní haly ale zatím v návrhu rozpočtu jasnou položku nemají.
Řešit by je však mohla připravovaná koncepce rozvoje sportu, o které MF DNES informovala už v září. Navrhuje, aby v Praze vznikla páteřní síť sportovišť v majetku města. Investovat by se mělo třeba do zmiňovaných multifunkčních hal.
„Současnou síť sportovišť považujeme za nedostatečnou a zastaralou,“ říká předseda magistrátního výboru pro sport a volný čas Antonín Lébl (ANO).
Kromě menších sportovišť pro veřejnost i sportovní kluby by mohlo vzniknout také velké sportovní centrum v areálu holešovického Výstaviště. Počítá se s tím, že tam vyroste multifunkční hala pro šest tisíc diváků, tréninkové haly pro hokej, basketbal či florbal nebo venkovní tenisové kurty.
