„Průzkumy pozůstatků zaniklých mostních konstrukcí mají v Praze velkou tradici. Pozůstatky románského Juditina mostu jsou pro nás tím nejzajímavějším objektem,“ říká vedoucí archeologů pražského Národního památkového ústavu (NPÚ) Jaroslav Podliska.
Archeologové pod vodou zkoumají, v jakém stavu jsou mostní pilíře a jaké části mostu dno skrývá. Jelikož se říční dno stále mění, je potřeba památkově chráněné pozůstatky jednoho z nejstarších kamenných mostů ve střední Evropě pravidelně sledovat.
Potápěči se k pilířům Juditina mostu vydali už několikrát. Nyní je ale průzkum unikátní v tom, že se ho účastní tým, který se specializuje přímo na archeologii.
„V týmu je tedy archeolog-potápěč, což nikdy předtím nebylo. Státy, které mají moře, tak mají těchto specialistů více, u nás ale takových lidí moc není,“ vysvětluje Podliska.
Kromě toho, že se specialisté musí umět potápět, zvládají se také odborně orientovat v tom, co pod vodou vidí, a vše mohou obrazově i geodeticky zdokumentovat.
Podobu předchůdce Karlova mostu nikdo nezná
Juditin most měřil 514 metrů a měl dvacet pilířů. Dvanáct z nich stálo v říčním korytě. V roce 1342 most poničila povodeň a v roce 1357 rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového kamenného mostu.
Jak přesně Juditin most vypadal, zajímá badatele už od 19. století. „Sice si jeho podobu a konstrukci dokážeme do jisté míry odvodit ze staveb, které dodnes stojí třeba v Itálii, ale most mohl mít i určitá specifika. Proto na dně Vltavy stále pátráme,“ uvádí Podliska.
Archeologové navíc díky monitoringu zjistí aktuální polohu všech cenných pozůstatků a mohou korigovat Povodí Vltavy při prohlubování koryta řeky pro potřeby lodní dopravy. „Říční dno se mění, takže je monitoring důležitý,“ dodává archeolog.
Předchůdce Karlova mostu, Juditin most, byl postaven ve 12. století.
Kromě zbytků Juditina mostu archeologové na dně Vltavy hledají také známky ještě staršího dřevěného přemostění řeky z 10. století.
„Když se převáželo tělo svatého Václava ze Staré Boleslavi na Pražský hrad, tak legendy zaznamenávají, že bylo převezeno přes most. Zmínky o pražském mostě má i kronikář Kosmas. Nás tedy zajímá, kudy ta zmizelá konstrukce mohla vést, jak most vypadal a zda je na dně ještě nějaké dřevo k nalezení,“ říká Podliska.
Celý průzkum zahájili potápěči vytyčením plochy hladiny, pod kterou se zbytky předchůdců Karlova mostu nacházejí. Po prvním prozkoumání dna mohl tým přistoupit k dokumentaci cenných pilířů.
Zimní měsíce jsou pro práci potápěčů nejvhodnější z hlediska podmínek pod hladinou. Ve Vltavě bývá v zimě lepší viditelnost. Tentokrát však řeka k podvodním archeologům příznivá nebyla.
„Vltava je strašně proměnlivá. Dokáže být velmi příjemná, ale i nepříjemná a nám se bohužel stal ten druhý případ,“ popisuje specialistka na podvodní archeologii Barbora Machová z Archeologického ústavu (ARÚ).
Kvůli tomu, že se v posledních týdnech střídalo sněžení s deštěm a táním, jsou podmínky v řece pro potápěče složité. „Viditelnost je poměrně špatná, asi na třicet centimetrů. A navíc je silný proud. Ale už se nám podařilo něco zdokumentovat a jde to dobře,“ říká Machová.
„Průzkum bohužel nejde plánovat podle aktuálního počasí, protože je nutné s předstihem vyřídit povolení na konkrétní termín,“ dodává.
Archeologové budou dokumentovat zbytky Juditina mostu i během dneška a zítra kolem poledne chtějí průzkum ukončit.
