Stávající ledolamy slouží od roku 2004 a Karlův most je jediným z pražských mostů, u kterého se používají.
Podle Scheinherra by dubové dřevo, ze kterého jsou nové ledolamy vyrobeny, mělo být výrazně trvanlivější než to současné.
„Životnost nových ledolamů nedokážu odhadnout, ale části pod vodou by měly vydržet natrvalo,“ řekl náměstek.
Naposledy se ledolamy vyměňovaly dva roky po velkých povodních, které Prahu postihly v roce 2002.
Dřevo tehdy město nechalo dovézt z Francie, nyní je z polesí Moravský Krumlov a okolí Strážnice.
Podle potápěče Lubomíra Veselého, který má rekonstrukci na starost, práci nejvíce ztěžují naplaveniny kolem ledolamů. „Musíme je vytěžit buď bagrem nebo odsávacím zařízením, abychom neponičili dřevěné piloty,“ vysvětlil.
Technická správa komunikací (TSK) také plánuje navázat na přerušenou celkovou rekonstrukci mostu, která byla přerušena v roce 2010.
Pokračovat se bude opravu oblouků na mostě, ve špatném stavu je například 14. oblouk nad Kampou. Rekonstrukce má podle dřívějších informací trvat asi dvacet let a náklady na jeden oblouk mají být několik desítek milionů korun. Město už v minulosti nechalo opravit mostovku a zábradlí.
Karlův most je jednou z nejvýznamnějších národních kulturních památek v centru Pražské památkové rezervace. Je veden na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Původně se jmenoval Kamenný a byl založen v místě strženého Juditina.
Už se ví, kde byly pilíře Juditina mostu
A právě o jeho pozůstatky se v těchto dnech zajímají archeologové. S pomocí moderních technologií odhalili přesnou polohu jeho pilířů, informoval vedoucí archeologických prací Petr Juřina.
Juditin most byl dokončen v roce 1172 a v roce 1342 jej zničila povodeň. Dosud se při průzkumech v důsledku špatné viditelnosti přesnou polohu pilířů určit nepodařilo.
Nyní archeologům pomohly nové mikrovlnné technologie, sonar a podvodní dron, který vypadá jako malá ponorka. Podle Juřiny se v českých podmínkách použil poprvé a další dvě technologie zatím používala jenom policie.
„Díky přesné poloze pilířů Juditina mostu můžeme nyní pracovat na jejich ochraně. Dozvěděli jsme se navíc o mostu více informací, které jsme předtím pouze odhadovali. Víme, že most byl zalomený, na rozdíl od Karlova mostu. Překvapilo nás, že rozpony mostních oblouků nebyly pravidelné. Přizpůsobily se proudu řeky,“ řekl Juřina.
Cenným nálezem jsou také kůly, které mohly být součástí úplně prvního pražského mostu, nebo střepy z hrnců ze 13. století. Nejčastější nalezené předměty jsou pak z moderní doby, například mince, kousky textilu nebo zámky, které lidé věší na konstrukce mostu.
Nejtěžší na archeologických pracích pod Karlovým mostem je špatná viditelnost v silně zakalené vltavské vodě.
„Každý centimetr je zkoumaný a nic neprojde bez povšimnutí. Pod vodou ale není vidět nic, takže je to dost náročné. Fyzicky i psychicky. Ta zařízení tam vydávají různé hluky, tahají vás, musíte se s nimi prát. Včera (v pondělí) jsem strávil pod vodou asi čtyři a půl hodiny v několika sestupech,“ řekl Petr Mulač, náčelník záchranné potápěčské služby. Dodal, že se musí dostat k objektu na pár desítek centimetrů, aby něco viděl. Většina potápěčů navíc nemá archeologické znalosti, náročná je proto i komunikace mezi potápěči a archeology.
Archeologické práce jsou součástí úpravy plavební hloubky na Vltavě. Má se tak usnadnit a zkvalitnit lodní doprava v místech, která byla mělká nebo zanesená. Na většině takových míst se říční dno vybagrovalo těžkou technikou, oblast Juditina a Karlova mostu je výjimkou kvůli cenným archeologickým památkám. V plánu je ze starých kůlů odebrat vzorky a poté je v potřebné výšce uříznout, aby nepřekážely lodnímu provozu. Zbytek zůstane pod hladinou.
