Zatímco protipovodňová opatření, která vyvolá stoupající hladina Vltavy, se po ničivých povodních v roce 2002 výrazně zdokonalila, menších pražských toků se netýkají. Právě ty však zapříčinily velké škody a mnohde i dramatický boj o život. A to v částech města, kde to nikdo nečekal.
"Do této chvíle nezpůsobily říčky a potoky zásadní problémy. Ale je zřejmé, že se to podcenilo," tvrdí starostka Prahy 2 Jana Černochová. Právě proto by si z letošních záplav mělo hlavní město vzít ponaučení.
Starostové si stěžovali na špatnou komunikaci ze strany magistrátu. Prý nedostávali o situaci na Botiči žádné informace?
Ačkoliv už v pátek 31. května bylo zřejmé, že Prahu čeká velká voda, dva dny jsme žádné zprávy od magistrátu neměli. Teprve až v neděli v půl třetí odpoledne nám přišla první SMS, že na horním toku Botiče protéká téměř dvěstěkrát více vody, než je běžné, a v hostivařské přehradě zbývá metr do přelití. Jsem připravená své tvrzení dokladovat z výpisu mého telefonu.
V čem byla tedy podle vás chyba?
Krizový štáb hlavního města Prahy neměl aktualizované kontakty, patrně tam také někde zapadla zpráva od správce přehrady, kterou měl štáb poslat dál do městských částí, a navíc na jednání štábu byli pozváni pouze starostové čtvrtí, které sousedí s Vltavou. Smůla byla, že podle Lesů hlavního města, které hostivařskou nádrž spravují, nedokázali vodohospodáři započítávat do průtoků vodu z přítoků Botiče nad přehradou, neb jim to na Pitkovickém potoce spláchlo měřící stanici. Navíc voda stoupala rychle jako nikdy. Možná tady se stala ta chyba. Nyní se hledají příčiny. Na druhou stranu, jak má přesně postupovat magistrát při rozvodnění menších potoků, stoprocentně nevyplývá ani z existujícího krizového plánu.
To znamená, že menších toků se protipovodňové plány netýkají?
Ano, nejsou do nich zahrnuty. Starostové nemohou nějak svémocně regulovat potoky na svém území. Evakuují, hledají, kam lidi ubytovat, zavírají ohrožené ulice, parky, nechávají odpojovat inženýrské sítě, stavějí hráze z pytlů, zajišťují dobrovolníky, informace a pomoc všeho druhu. To je nezpochybnitelná úloha radnice, ale množství vody, která jejich územím protéká, prostě ovlivnit nedokážou.
Takže doposud spíše improvizace. Budete po nynějších zkušenostech vyžadovat, aby se do plánu zahrnuly i vltavské přítoky?
Určitě ano. Až konečně voda opadne, je nutné si na to hned sednout se všemi dotčenými městskými částmi a pomocí odborníků a získaných zkušeností společně s magistrátem tyto povodňové plány dotvořit. Musí existovat metodika, jak postupovat při jednotlivých povodňových stupních na menších vodních tocích. Jaké ulice případně evakuovat, kde stavět zábrany, co chránit za rizikové objekty. Samozřejmě s ohledem na to, co to způsobí dál po proudu. To existuje bohužel zatím jen na Vltavě.
To se asi nyní ukázalo, když vlna přišla nečekaně. V Záběhlicích uvěznila lidi v garáži, smetla několik aut. Tomu šlo předcházet.
Kdybychom včas věděli, co se žene, jistě by se dala spousta věcí zachránit a nemuselo docházet k ohrožení životů i škodám na majetku. Ale my to nevěděli. Dělalo se vše narychlo, intuitivně. První schůzku s kolegy z krizového řízení jsem preventivně měla už v pátek, kde jsem prověřila všechna naše spojení a nařídila jim pobyt v Praze. K tomuto opatření mě vedla zkušenost z povodní v roce 2002. Hledat seznamy lidí a jejich telefony až ve chvíli, kdy se žene velká voda, je nemožné.
Mohli jste zareagovat lépe?
Starostové Újezda, Petrovic, Prahy 15,10, 4, 2 mohli dělat protipovodňová opatření o několik hodin dřív, kdyby věděli, kolik je v hostivařské nádrži vody. My měli u Botiče od nedělního rána povodňovou hlídku, ale co se děje nahoře, jsme netušili. I tak jsme od rána dělali celou řadu opatření. Když volal můj "krizák" hráznému na hostivařskou přehradu, přehazovali si ho jako horký brambor a nikdo mu nic neřekl.
Měla by se na Botiči vybudovat nějaká vodní díla, jež pomohou případnou povodeň zvládnout?
Nejsem odborník, ale třeba u Grébovky je prostor na vybudování nějakého rezervoáru, který rozliv vody může zmírnit.
Co by se kromě vypracování plánu a lepší komunikace mělo zlepšit přímo v městských částech?
Hasičům by se měly koupit rampy na písek. Jsou to takové trychtýře, pomocí kterých se pytluje písek. Takhle jsme to museli plnit ručně lopatami, což je dost neefektivní, když už nemáte moc času.
