Letos to bylo rušení několika poboček Městské knihovny, osekání grantů nebo zkrácení provozu víkendového nočního metra. Další škrty zřejmě čekají Pražany hned zkraje příštího roku.
"Bude opravdu těžké přestavět pražský rozpočet, aby tuto změnu unesl. Budeme muset uhradit nutné investice, zejména tunel Blanka a stavbu prodloužené trasy metra A. Nezbudou nám ale peníze na 'hezké' investice, jako jsou třeba parky," podotkl Svoboda.
Zároveň ale dodal, že současná varianta je lepší než původně navrhovaná. Ta předpokládala, že Praha v příštím roce přijde až o 2,2 miliardy korun. Letos město hospodaří s téměř 47 miliardami.
Někteří pražští poslanci chtějí do nového zákona zasáhnout během projednávání ve Sněmovně, a to i navzdory tomu, že vychází z koaliční dohody ODS, TOP 09 a STAN.
Starostové se bojí, že peníze budou chybět i městským částem
"Jako pražští starostové se asi spojíme a budeme řešit, jak to ve Sněmovně zvrátit," uvedl starosta Radotína Karel Hanzlík. "Vnímám tu snahu být solidární v rámci republiky, ale předkladatelé zapomínají, že Praha je zároveň centrum výchovně-vzdělávací a kulturně-společenské a že to vyžaduje větší náklady."
V tom se shoduje s primátorem, kterému například vadí, že stát Praze seškrtal dotaci na dopravu a město teď musí zásadní dopravní stavby platit samo.
Proti novému dělení daní se postavili i někteří pražští poslanci. Svobodovi napsali, že novela je nekoncepční a obávají se, aby peníze nechyběly i jednotlivým městským částem. "Měla to být taková informace pro primátora. Žádali jsme ho tím o schůzku, abychom si vyjasnili, kde Praha peníze ušetří," zmínila poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová.
Mezi další, kterým se nový systém nelíbí, patří třeba starosta Jižního Města Dalibor Mlejnský nebo starostka Slivence Jana Plamínková.