Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se při sedmiměsíční hloubkové kontrole zaměřil na čerpání peněz z programu Praha – pól růstu ČR a podle jeho zjištění se pražský magistrát při rozdělování prostředků dopustil několika chyb.
Podle zprávy NKÚ bylo předmětem kontroly celkem 22 projektů a 17 příjemců dotací v celkové výši téměř 119 milionů korun. Šedesát procent z nich vyhodnotil NKÚ jako účelné nebo jen s mírnými nedostatky.
U 40 procent ale zjistil, že jejich přínos k sociálnímu začleňování a k boji s chudobou byl jen omezený. „Některé z nich nemělo město podle pravidel programu k podpoře vůbec vybrat,“ konstatoval NKÚ
Podobně dopadlo také vyhodnocení efektivity projektů. Jen 55 procent z nich bylo efektivních nebo jen s mírnými nedostatky. Některá z pochybení u poskytovatele dotací nebo jejich příjemců vyhodnotil NKÚ jako podezření na porušení rozpočtové kázně.
Kontroloři také zjistili, že město posuzovalo žádosti až osmnáct měsíců, přestože by měl proces trvat maximálně sedm měsíců.
NKÚ dále považuje rozdělování dotací za jednostranné a poukazuje na to, že devět z deseti projektů se týkalo kulturně-komunitních center a sociálních podniků, zatímco podpora například azylových domů či sociálních bytů byla pouze okrajová.
Podle úřadu tak město nedokáže splnit cílové ukazatele, které si stanovilo. „Jde například o to, že Praha s velkým rozdílem nesplní předpokládané počty budovaných zařízení k posílení sociální infrastruktury. Do listopadu 2018, tedy asi do poloviny programového období, vzniklo z celkového počtu 112 plánovaných zázemí pro služby a sociální práci pouze jedno. Sociálních bytů mělo za peníze z programu vzniknout 137, do listopadu 2018 získal podporu jeden projekt na čtyři byty,“ uvedla mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.
Nikoho jsme neupřednostnili, hájí se magistrát
Magistrát se ovšem hájí tím, že při rozdělování dotací nebyla žádná z aktivit uměle upřednostňována. Například podpora kulturně-komunitních center vychází ze zájmu žadatelů a magistrát tvrdí, že o podporu azylových domů a sociálních bytů byl ze strany žadatelů menší zájem, než o ostatní aktivity.
Podle magistrátu dospěli úředníci NKÚ k nesprávným závěrům „Závěry kontroly jsou výsledkem nesprávné a laické interpretace podkladů, zásadního nepochopení problematiky a ignorování doložených odborných stanovisek. NKÚ ne vždy prezentuje fakta, ale nepodložené, subjektivní názory svých úředníků, a to, bohužel, navzdory názorům respektovaných odborníků,“ uvedl ředitel Odboru evropských fondů magistrátu Karel Andrle.
Magistrát také odmítá kritiku za používání špatných ukazatelů úspěšnosti projektu. Ty podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana odpovídají ukazatelům užívaným Evropskou komisí.
Hofman dále podotkl, že hodnoticí komise NKÚ zpochybnila po sedmiměsíční hloubkové kontrole způsob využití pouze 11,7 milionu korun, což je asi 0,89 procenta z celkové částky 1,3 miliardy korun vyčleněné na projekty.
Výtku, že město nestihne vybudovat stanovený počet zařízení, odmítá s tím, že je to předčasný závěr. „První výzvy byly vyhlášeny až v roce 2016 a před sebou má program téměř pět let implementace, během nichž se situace bude vyvíjet,“ dodal Hofman. Výsledky kontroly bude nyní přezkoumávat finanční úřad.
V rámci operačního programu Praha - pól růstu ČR je možné na účely boje s chudobou a na sociální začleňování čerpat do roku 2023 celkem přes 1,3 miliardy korun, zhruba polovinu hradí fondy EU.
