Budova pražského magistrátu na Mariánském náměstí. (Ilustrační snímek)

Budova pražského magistrátu na Mariánském náměstí. (Ilustrační snímek) | foto: Jiří Koťátko, MF DNES

Praha platila za vymáhání pohledávek neexistující advokátní kanceláři

  • 248
Pražský magistrát za posledních pět let uzavřel tisíce smluv na právní služby, za které zaplatil tři čtvrtě miliardy korun. Desítky zakázek, především na vymáhání pohledávek, ale svěřil neexistující firmě. Smlouvy uzavřené s touto společností mohou být neplatné.

Rada hlavního města rozšířila 28. června 2011 seznam advokátních kanceláří, kterým bude platit za právní služby a rady. Díky usnesení rady s číslem 968 se mezi vybranou společnost dostává také firma AK Olejníček & Sirovátko Legal. Dokument podepsal tehdejší primátor Bohuslav Svoboda a jeho první náměstek Karel Březina.

Firma se brzy vyšvihne mezi pětici kanceláří, která od magistrátu dostává největší počet zakázek. Město se na ni obrací nejčastěji v případech, kdy se mu od dlužníků nedaří vymoci svou pohledávku. Problémem však je, že si magistrát najal firmu, která nikdy neexistovala.

„Advokátní společnost s tímto jménem neevidujeme, nýbrž pouze Jana Olejníčka jako advokáta. Ten vykonává advokacii od roku 2011 - a to samostatně,“ uvedla mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková.

Náklady Prahy na právní služby

730 milionů korun zaplatila Praha za právní služby během uplynulých pěti let.

149 milionů kornu vyplatil magistrát externím právníkům jen v loňském roce.

Nejasné je, kdo měl být Olejníčkovým údajným partnerem. Pražský magistrát v dokumentech někdy uvádí v názvu neexistující kanceláře advokáta Sirovátka s měkkým „i“, jinde s „y“. Advokátní komora má na seznamu jediného člena s podobným jménem. „Od roku 2008 vedeme Petra Jindřicha Syrovátka s tím, že advokacii vykonává též samostatně,“ vysvětluje mluvčí Chaloupková.

Zmíněného advokáta však dotaz MF DNES na Olejníčka a jejich údajnou společnou práci pro pražský magistrát udivil. „S uvedenou kanceláří nemám nic společného. O zakázky na právní služby u pražského magistrátu jsem se nikdy neucházel. Jedná se o nedorozumění či omyl v označení firmy, případně o úmysl,“ sdělil Syrovátko.

Kancelář jsem chtěl založit, tvrdí advokát Olejníček

Olejníček se k zakázkám pro hlavní město hlásí. V roce 2011 skutečně založil vlastní advokátní kancelář, ta se však jmenuje jinak. „Je skutečností, že v roce 2011 byla AK Olejníček & Sirovátko Legal zapsána usnesením rady do seznamu vybraných advokátů, kteří poskytují Praze právní služby,“ uvedl.

Připouští, že taková advokátní kancelář nikdy neexistovala. Podle svého vyjádření ji měl v plánu založit, on i jeho partner totiž právě v roce 2011 opouštěli kanceláře, kde do té doby pracovali. Ke vzniku společné firmy však nakonec nedošlo.

Jenže v desítkách smluv - jak potvrzuje mluvčí magistrátu Vít Hofman - je jako jedna ze stran uveden „JUDr. Jan Olejníček, advokát advokátní kanceláře Olejníček & Sirovátko Legal“. Tedy zástupce firmy, která nikdy nevznikla.

Olejníček v tom problém nevidí. „Veškeré smlouvy uzavřené s hlavním městem jsou označeny smluvní stranou jakožto fyzickou osobou advokáta s příslušným registračním číslem, uděleným advokátní komorou. Jsem tohoto názoru, že z možných důsledků pro mě ničeho nevyplývá.“

Jsou smlouvy platné?

Problémy však může mít magistrát. „Pokud byly smlouvy s magistrátem podepsány jménem neexistujícího subjektu, budou považovány za neplatné. Neexistující subjekt nemá totiž žádnou vůli. Tudíž nemůže uskutečnit právní úkon, jakým je podepsání smlouvy,“ míní právník Transparency International Petr Leyer.

Podle výkladu jiných právníků jsou smlouvy také neplatné, samotné právní úkony však nikoli. Rozhodnout by však musel až soud.

„Vzhledem k tomu, že ke vzniku sdružení Olejníček & Sirovátko Legal nikdy nedošlo, navrhujeme předložit radě hlavního města k projednání návrh na revokaci usnesení. Zde bude uvedena správná identifikace JUDr. Jana Olejníčka,“ nastínil mluvčí magistrátu Hofman, jak bude město vzniklý problém řešit.

Exprimátor Bohuslav Svoboda, jenž návrh na zařazení advokátní kanceláře do seznamu předložil, tvrdí, že k situaci došlo kvůli chaosu na radnici. „Základ problému vychází z toho, že se nepodařilo pořádně vypsat tendr na hlavního dodavatele právních služeb,“ říká.

Nikdo však nedokáže zodpovědět, jak mohla ve výběrovém řízení na právní služby uspět neexistující firma. A proč si magistrát nedokázal ověřit základní údaje.