Podle výpočtů z Datové platformy hlavního města by mohla Praha sázet zeleň na střechách vybraných budov, které svojí rozlohou odpovídají dvěma Stromovkám.
Nedávná studie dánských krajinných architektů z univerzity v Kodani ukázala, že zelené střechy ve městech dokážou ochladit ovzduší v ulicích až o tři stupně. Výzkumníci potvrzují také to, že střechy se zelenou rostlinnou vrstvou snižují znečištění a budovám pomáhají s úsporou energie.
Velká města proto zeleň na střechách stále častěji zařazují do plánů pro boj se suchem a horkem. V zelené plochy mění střechy například Madrid nebo Vídeň, která si spočítala, že na svých střechách a fasádách má zhruba sedmnáct a půl tisíce hektaru, kde by mohla růst zeleň.
„Tepelné ostrovy jsou čím dál tím naléhavějším problémem, který negativně ovlivňuje kvalitu urbanizovaného prostředí, a tím i kvalitu života jeho obyvatel,“ vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Zeleň na školách nebo úřadech
Podobnou cestou jako Vídeň nebo Madrid chce jít i Praha. Problém je ale v tom, že zatím není jasná strategie, které střechy takovým způsobem upravovat. Těch skutečně zelených je v metropoli minimum.
Městská společnost Operátor ICT proto nyní na základě dat z Datové platformy spočítala, jaký potenciál Praha v této oblasti má.
„Koncept zelených střech se stává trendem moderních měst po celém světě, nicméně budovat je dává smysl jen za splnění určitých podmínek,“ uvádí vedoucí Datové platformy Benedikt Kotmel, jehož tým vyvinul mapovou aplikaci zobrazující potenciál zelených střech v Praze.
Mapová aplikace využívá otevřená data Institutu plánování a rozvoje a data katastru nemovitostí. Výsledné podklady jsou pak na portálu Golemio k dispozici i veřejnosti v otevřeném formátu. „Na základě těchto dat jsme mohli vymezit základní kritéria, jako je velikost střechy, majetkoprávní vztahy, sklon, výška a povaha budov a využití území. Následně jsme definovali čtyři kategorie budov podle toho, nakolik jsou vhodné k proměně jejich střech,“ popisuje datová analytička Valeriya Riazanova.
V první, nejvhodnější, kategorii, kam spadají střechy budov ve vlastnictví města a městských částí, které mají dostatečnou plochu a výšku a správný sklon, má Praha podle Operátora ICT potenciál umístit zeleň asi na 150 hektarů plochy. Pro srovnání je to rozloha zhruba dvou Stromovek. Zeleň by mohla růst například na školách, úřadech, skladech nebo na bytových domech. „Data ukazují, že potenciál je velký a že by se tím Praha měla rozhodně zabývat,“ říká Kotmel. Potenciál pro dalších více než tři sta hektarů zeleně skýtají vhodné střechy v soukromém vlastnictví.
Zalévání a sekání za desetitisíce
Podle Marka Novotného z Fakulty architektury ČVUT je ale potřeba počítat také s tím, že jsou zelené střechy extrémně náročné na údržbu. „Zelenou střechu vybudovat a udržovat je velmi složité. Jde o náklady v desetitisících na údržbu a ve statisících na výstavbu. Každou tu střechu musíte zalévat a sekat, což na mnoha domech nejde, protože se tam prostě nedostanete,“ vysvětluje Novotný s tím, že by se zeleň měla budovat spíše na nově vznikajících stavbách. Mapová aplikace navíc nebere v potaz možný zamítavý postoj památkářů.
Podle Kotmela je nejzajímavějším benefitem pro město schopnost zelených střech zadržovat srážkovou vodu. „Dnes jí asi osmdesát procent zbytečně odteče pryč. Dalším benefitem je zlepšování mikroklimatu a ochlazování tepelných ostrovů. Máme teď k dispozici data, která může magistrát dále rozpracovávat,“ dodává.
Z dostupných dat tým Datové platformy vypočítal také to, jaký reálný dopad by osázení střech v Praze mohlo mít v případě, pokud by se podařilo zazelenat všech téměř 150 hektarů vhodných střech první kategorie. Zelené střechy by dokázaly zadržet zhruba 250 tisíc metrů krychlových vody ročně. To by podstatně ulehčilo kanalizacím při silných a rychlých srážkách. Zároveň by zeleň dokázala ročně zadržet přes 85 tun oxidu uhličitého.
