Hlavní město stále bojuje s koronavirem i s ekonomickými následky, které po sobě epidemie zanechává. Vedle toho ale musí urychleně řešit jiný problém, který časem může život v Praze také zásadně ovlivnit.
Tím je velké sucho, které trápilo metropoli už v minulých letech. Jenže situace letos na jaře je i přes několik přeháněk v posledních dnech podle odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu ve srovnání s roky předtím ještě horší.
Vyhlídky na léto tak nejsou příznivé a dá se očekávat, že se Pražané budou znovu potýkat s velkými horky.
Mezi opatření, která by měla městu pomoci v boji se suchem a s postupující změnou klimatu, patří efektivnější hospodaření s vodou.
I proto městská společnost Pražské služby aktuálně začne místo pitné vody z vodovodu využívat na kropení ulic a chodníků průsakovou vodu, která zatéká do podzemních kolektorů, v nichž jsou uloženy inženýrské sítě.
Voda v řádu desítek metrů krychlových denně se totiž přečerpává pouze do kanalizace nebo přímo do Vltavy a další užitek z ní není.
„Nově ji právě využijeme pro splachování komunikací, ale třeba i pro zalévání zeleně,“ popisuje náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu / STAN).
První zařízení, které umožní každý den přečerpat průsakovou vodu až do osmi cisteren, instalovalo minulý týden město na Uhelném trhu v Praze 1.
Mnohem více šetřit pitnou vodu umožní také unikátní projekt nádrže, která brzy vznikne v Letenských sadech v Praze 7. Ta by měla sloužit nejen pro závlahu zdejší zeleně, ale i k zatraktivnění parku.
„Očekáváme v nejbližší době vydání stavebního povolení na novou vodní plochu poblíž Hanavského pavilonu, kde budeme čerpat vodu z Vltavy. Jde skutečně o přelomovou záležitost,“ říká vedoucí oddělení péče o zeleň magistrátu Dan Frantík.
Podle něj práce začnou na podzim, nádrž má být hotová v průběhu příštího roku. Dělníci při stavbě využijí pracovní šachtu historické Rudolfovy štoly, která tudy pod zemí vede. „Řádově počítáme s náklady přesahujícími deset milionů korun. Nutné bude zejména dobře utěsnit dno,“ podotýká Frantík.
Vodovod do botanické zahrady
Před dokončením je i další vodovod z Vltavy za více než dvacet milionů korun, který bude zavlažovat botanickou zahradu v Troji užitkovou vodou z řeky.
Přestože chce magistrát těmito způsoby bránit plýtvání pitnou vodou, občany nebude nijak omezovat při jejím používání. A to například ani při napouštění bazénů na zahradách letos v létě.
„Nemáme signály, že bychom měli pitné vody nedostatek, proto žádné zákazy neplánujeme. V každém případě by s ní ale lidé měli nakládat hospodárně,“ vyzývá náměstek.
Jiné opatření v boji se suchem má více zadržovat vodu ve městě. Pomoci k tomu má obnova původních koryt potoků, která byla v průběhu minulého století uměle napřimována, a především pak revitalizace a budování nových rybníků.
„Z původních tří rybníků mezi pražskou Dubčí a Běchovicemi vzniká Velký Lítožnický rybník. Ten bude po dokončení třetí největší v Praze,“ uvádí Frantík. Obnovy se už loni dočkal mimo jiné i oblíbený Šeberák
Současná magistrátní koalice se také zavázala vysadit v příštích letech v Praze milion stromů, neboť zeleň mimo jiné město ochlazuje a pomáhá předcházet vzniku tepelných ostrovů.
Jenže nová výsadba přímo v ulicích je poměrně komplikovaná a nákladná, neboť dřevinám často překážejí inženýrské sítě pod zemí a ve stísněných podmínkách mnohdy nepřežijí více než patnáct let.
Nový les v Počernicích
Lépe se prý daří zakládat nové lesy a lesoparky na okrajích metropole. Jedním z takových je i rozlehlá plocha v Horních Počernicích. „Aktuálně vzniká nový lesopark V Ladech, jehož součástí jsou dva revitalizované rybníky propojené Svépravickým potokem nebo síť mlatových cest. S novou výsadbou počítáme na podzim,“ plánuje ředitel městské společnosti Lesy hlavního města Prahy Ondřej Palička.
Už na jaře začal vznikat i nový les na Musile v Kunraticích, kde na zhruba třech hektarech plochy vysázeli lesníci kolem 80 tisíc mladých dubů, ale také buků, javorů, habrů nebo třešní. Další tisíce stromů nechává město vysadit také v novém biokoridoru mezi Kbely a Vinoří nebo třeba v rámci třetí etapy budování parku U Čeňku na Černém Mostě.
Společnost Lesy hlavního města Prahy také sází nové stromy na místě, kde jiné vytěží. Právě loňský rok byl přitom co do kácení rekordní. Padlo na 9,5 tisíce metrů krychlového dřeva. Nejčastěji šlo o smrky napadené kůrovcem nebo třeba borovice, které uschly kvůli velkému suchu. Skladba dřevin je nyní pestřejší.
„Plochy nově zalesňujeme především duby, ale dále i buky, lípami, habry nebo třešněmi,“ jmenuje Palička.
Přestože se tak množství jehličnanů postupně snižuje, město podle Paličky stále na některých místech vysazuje i borovice a douglasky.
Podle ministra zemědělství Tomana vodní blahobyt v Čechách skončil.
4. května 2020 |
