Praha prozkoumá fungování a náklady na provoz malých městských částí. (Ilustrační snímek)

Praha prozkoumá fungování a náklady na provoz malých městských částí. (Ilustrační snímek) | foto: Petr Topič, MAFRA

Pražské malé městské části se bojí o svoji budoucnost. Rozhodne audit

  • 7
V Praze je 35 malých městských částí. Magistrát teď začne zkoumat jejich fungování a náklady na provoz. Uvažuje totiž, že je kvůli úsporám všechny sloučí s velkými čtvrtěmi. Malé městské čtvrtě se ale brání, podle nich zničí tento krok místní občanskou angažovanost. Navíc se bojí, že se vzdálené radnice nebudou zabývat jejich problémy.

Ve většině případů si tam místní lidé nevyřídí občanku ani stavební povolení. Sedí tam však starosta ochotný bránit zájmy pár tisíců obyvatel třeba až u Nejvyššího soudu. Řeč je o 35 pražských městských částech, kterým možná hrozí zánik.

Magistrát zvažuje, že by takzvané malé městské části sloučil s 22 "velkými". Ty "malé" však varují, že to u nich zničí místní občanskou angažovanost. Obávají se také, že se vzdálené radnice nebudou zabývat jejich problémy.

Na vybrané tři velké a osm malých radnic nyní míří audit města. "Budeme posuzovat, co dělají, a zvážíme náklady spojené s výkonem veřejné správy. Výstup by měl být znám do konce září," uvedl pražský radní Lukáš Manhart.

Starostka Šeberova Petra Venturová míní, že podobné šetření je nesmyslné: "Provoz těch 35 úřadů stojí desetinu nákladů ve srovnání s velkými radnicemi. Jestli chce Praha ušetřit, ať začne tam."

Sloučení: Konec ochotníků a ráj pro developery?

Starosta Dolních Chaber Miroslav Malina dodává, že sloučení zlikviduje veškeré lokální aktivity, například ochotnické divadlo. "Už dneska Prahu 8 nezajímáme. Mají své vlastní problémy," říká. Jinde by mohly na sloučení zase doplatit sportovní kroužky či občanská sdružení.

Zástupci menších čtvrtí se obávají, že cílem změn může být získání kontroly nad územním plánem. V okolí celé Prahy jsou totiž pozemky, které lákají developery. Když ne pro bytovou výstavbu, tak třeba pro golfové hřiště, jako je tomu v Klánovicích.

Pokud místním plánovaná výstavba vadí, starostové své obyvatele obvykle hájí a případné změny územního plánu odmítají. Pokud by se čtvrť stala malou součástí velké městské části, nemuseli by být starostové tak ochotní.

Magistrát to neuznává a obavy odmítá. "Nově schválený územní plán posune rozhodování právě směrem k radnicím," pronesl Manhart. Podle něj není důležité, zda to bude radnice například Šeberova nebo Prahy 11. Navíc argumentuje tím, že v Točné a Komořanech samospráva funguje, přestože jsou částí Prahy 12.

Někteří starostové o menší městské části nestojí

Starostové velkých městských částí nejsou v názoru, zda by stáli o nové obyvatele a území, jednotní. Starosta Radotína Karel Hanzlík by mohl získat čtyři čtvrti. Tvrdí, že by je přijal, jen pokud by o to stály dobrovolně.

Naopak starostka Prahy 6 Marie Kousalíková sloučení jednoznačně podporuje. "Malé části žádnou státní správu nevykonávají. Tu pro ně děláme my. Mají samosprávu sestávající ze školy, školky, jednoho parku, a když třeba staví školu, dostanou od města 45 milionů jako dotaci, přitom jejich rozpočet jsou dva miliony. To je ekonomická blbost," míní.

Jasné zatím není ani to, jak by Praha po sloučení dělila mezi městské části peníze. Nyní se dotace pro městskou část počítá například podle počtu a stáří obyvatel či infrastruktury.

Praha plánuje, že pokud bude počet obvodů snižovat, tak novelou zákona o Praze. Tu by musel schválit parlament.