Do sídla bývalého ministerstva železnic, které vznikalo na přelomu 20. a 30. let minulého století, se komunisté přestěhovali z nárožního domu ulice Na Příkopě a Celetné, kterou využívá Komerční banka.
V budově ÚV KSČ měl svůj byt i osmý prezident Československa Gustáv Husák. Na místě je k vidění stále ještě podzemní kryt, kde si lidé v den otevřených dveří mohou prohlédnout některé kousky z dob komunismu, včetně původního Husákova stolu.
Osud ministerstva železnic není nikterak jedinečný. „Komunisté v Praze zužitkovali domy, které předtím někomu sebrali, takže se po revoluci mohly vrátit do běžného chodu,“ říká architektka Radomíra Sedláková.
Tenkrát měla každá městská část svůj stranický výbor. Pokud už si pro své potřeby postavila strana nějaký dům, příliš invence do toho nedávala. „Pokud byly stavěny nově, tak to bývaly takové běžné administrativní budovy, na kterých byl nějaký tehdejší symbol, jenž pak zmizel,“ dodává Sedláková.
Většina novostaveb, například v Praze 10 multifunkční centrum Vlasta, dnes běžně využívá město. Novější domy komunistické strany nechal režim postavit až v sedmdesátých letech. „Zajímavé na nich je, že tyto budovy se nikdy nestavěly na hlavním náměstí, vždycky byly někde za rohem. Možná komunisté nechtěli moc provokovat,“ odhaduje Sedláková.
Odbory do odborů
Československý federální parlament se tak nastěhoval třeba do budovy Peněžní burzy ze třicátých let, ve kterém je nyní Nová budova Národního muzea.
Mezi další pro tehdejší režim klíčové organizace patřilo Revoluční odborové hnutí, tedy odbory. Tehdy bylo pro některé pracovníky členství v nich v podstatě povinné a odbory patřily asi k největší společenské organizaci té doby.
Její sídlo bylo v Domě odborových svazů na Žižkově, jenž vznikl ve třicátých letech jako první výšková budova v Praze na místě bývalé plynárny. Po revoluci v ní dlouhá léta sídlila Českomoravská konfederace odborových svazů, která využívala jen asi 20 procent, a v roce 2018 jej koupila koupelnářská skupina Siko. Soukromník v nich hodlá zřídit byty, kanceláře i obchodní prostory.
Od konce druhé světové války v Praze sídlil také Mezinárodní svaz studentstva. V době studené války se organizace rozdělila a v české metropoli sídlila jen jeho východní frakce řízená komunisty a ruskou KGB, v devadesátých letech jej naše vláda vyhostila.
Svaz se nacházel v brutalistické budově postavené v roce 1974 na rohu ulic 17. listopadu a Pařížská. Architekti z ČVUT požadovali, aby se dům stal kulturní památkou. To ministerstvo kultury letos zamítlo a majitel z něj hodlá udělat sedmipodlažní obchodní dům.
Obávaná politická policie Státní bezpečnost sídlila v Bartolomějské ulici, které se říkalo kachlíkárna a dnes slouží státní policii. STB využívala i odlehlejší stavby, například takzvaný hradčanský Domeček v Kapucínské ulici, kterého se zatčení obávali. Tehdy se mu totiž říkalo mučírna. V padesátých letech zde policisté krutě vyšetřovali politické vězně. Například bývalé vojáky po čistkách armády po únorovém puči.
„Vojáci byli schválně umísťováni do nedostatečně vytopených cel, mnohým z nich se během chladných nocí tvořily omrzliny. Trpěli hladem, hygienické podmínky byly otřesné. Všem byla až na výjimky odpírána jakákoliv lékařská péče a ani dlouhodobě nemocným nebyly poskytovány byť jen základní léky,“ popisuje historička Markéta Bártová ve své práci o plukovníku Ludvíku Macháčkovi. Na adrese má nyní ministerstvo vnitra kantýnu.
STB užívala několik objektů v tichosti, třeba v Břevnovském klášteře Santoriův konvent pod krycím názvem Montážní ústav, kde sledovali cizince. Dnes je v něm hotel.
Politická výchova
Strana se starala rovněž o rozvoj obyvatel z hlediska historie a v novorenesančním bankovním paláci Městské spořitelny pražské, zřízené v roce 1875, vzniklo roku 1953 Muzeum Klementa Gottwalda. Nyní je v něm Česká spořitelna.
To Muzeum Vladimíra Iljiče Lenina pionýři navštěvovali v prostorách Lidového domu v Hybernské ulici v Praze. Tento raně barokní palác od začátku minulého století vlastnili sociální demokraté, po revoluci se do něj vrátili, ve východním křídle je Americké kulturní a obchodní středisko.
