V devadesátých letech se kvalita ovzduší díky uzavírání továren nebo změnou technologií, rozšířením centrálního vytápění a zkvalitňováním motorů poměrně rychle zlepšovala.
Od roku 2000 však už spíše stagnuje. Hlavní podíl na tom má zejména doprava, která rok od roku sílí. V roce 1990 v Praze jezdilo necelých 340 tisíc aut, předloni už číslo bylo takřka trojnásobné.
Potvrdilo to i měření dánského odborníka Kaare Press-Kristensena. Ten v Praze na začátku týdne měřil množství takzvaného ultrajemného prachu. Jeho nebezpečí je právě v jeho minimální velikosti, částice jsou až tisíckrát menší než průměr vlasu. Prach se tak dostane hluboko do plic a odtud do krve. Následky? Vyšší riziko vzniku rakoviny, infarktu nebo mrtvice.
Nízkoemisní zónyZákon, který umožňuje vytvoření nízkoemisních zón ve městech byl přijat v roce 2012. V Praze už se nicméně o podobném opatření mluví zhruba tři roky. Po posledních volbách totiž na magistrátu vznikla skupina, která doporučila vypracovat studii proveditelnosti nízkoemisních zón. Magistrát si její vypracování zadal loni na jaře. Podle primátora Hudečka by měly být její výsledky brzy předloženy k projednání. Podle zákona nicméně nízkoemisní zóna začne platit až rok po vyhlášení. Pokud by tedy Praha vytvoření takových oblastí oznámila na podzim, auta nesplňující patřičnou normu by do centra nesměla vjet až od konce roku 2015. |
A v centru metropole je ve vzduchu takového prachu daleko více než například v hlavních městech Německa nebo Dánska. Varovným příkladem za všechny je autobusové nádraží na Florenci. Množství zdraví nebezpečných částic tam bylo dvanáctkrát vyšší než v blízkosti údolí Šárka.
Na vině jsou podle Kristensena hlavně starší auta a autobusy jezdící na naftu a bez filtru pevných částic. "Kdybyste byl u měření, tak byste viděl, že projede deset aut a nic se neděje. Pak ale projede nějaká dodávka a hodnota vyskočí třeba pětkrát," ilustruje na příkladu Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví, které Kristensena do Prahy pozvalo.
Praha: O zónách uvažujeme
Řešení je přitom jak podle Šuty, tak i Kristensena poměrně jednoduché - nízkoemisní zóny. Po jejich zavedení by prý první výsledky byly vidět prakticky hned. "Znečištění se sníží o více než 95 procent," uvedl expert.
"Vyřadí se sice relativně malé procento aut, ale právě těch, která znečišťují nejvíc," doplnil k tomu Šuta.
O podobných zónách už přitom Praha uvažuje. "Po předání kompetencí na pana náměstka Nouzu se dopracovala Studie proveditelnosti nízkoemisních zón v podmínkách Prahy, jejíž výsledky budou v blízkém čase předloženy k projednání," řekl primátor Tomáš Hudeček (TOP 09).
"Další postup ohledně zřízení nízkoemisních zón bude možné upřesnit až po jednání příslušných orgánů města," doplnil. Původní plány hovořily o tom, že by zóna vznikla příští rok.
Menší a větší varianta zóny
Jisté nicméně zatím není ani to, jak velká výsledná zóna bude. Podle Šuty, který byl po posledních volbách členem pracovní skupiny pro přípravu zřízení zón, se diskutovalo o menší a větší variantě.
"Neformální signály jsou, že politici chtějí spíš tu menší. Na druhé straně je však snaha některých obvodů, aby tam byly také zahrnuty," popsal Šuta.
Takovou městskou částí je například Praha 6. Ta prakticky přesně před rokem schválila záměr, aby nízkoemisní zóna byla zavedena na celém jejím území, nikoliv jen části, jak původně počítali magistrátní úředníci.
