"Je to něco naprosto unikátního, krypty jsou pod každým větším kostelem, ale s tak nádhernými malbami patrně v celém Česku nejsou," neskrýval nadšení ze zachovalých barokních fresek a malovaných rakví Ladislav Bartoš z Národního památkového ústavu.
Zarážející není jen jejich kvalita, daná unikátním klimatem v uzavřeném prostoru, ale také technika, jakou jsou namalovány. "Byla použita takzvaná chiaroscura, tedy pouze odstíny černé a šedivé barvy," vysvětlila kurátorka výstavy Markéta Baštová.
Výstava v LoretěLidé vstoupí do trojrozměrného modelu krypty. Expozice nabídne i projekci filmu z průběhu otevření krypty, fotky a výsledky restaurátorského průzkumu maleb. Další exponáty přiblíží praxi pohřbívání v řádových kryptách. Kde: V patře loretánského ambitu od 4. května do 30. září 2012. Krypta skrývá desítky let netušené nástěnné malby z r. 1664 v odstínech černé a šedé. Jsou velmi zachovalé díky klimatu. Zobrazují pomíjivost života a křesťanskou smrt. Jsou zde i rakve s lidovými barokními motivy. |
Autorem maleb je patrně kapucínský řádový malíř, který stěny v roce 1664 pomaloval podle vlámských a holandských grafických vzorů na objednávku tehdejší patronky Lorety Alžběty Apolonie hraběnky Kolowratové. Krásné jsou i zbytky dřevěných rakví zdobených barokními lidovými vzory.
Předlohou byl Rembrandtův lept
O existenci fresek nikdo desítky let nevěděl a v podstatě se na ně přišlo náhodou. "Krypta byla možná uzavřena staletí," podotkl Bartoš.
Členové řádu kapucínů spatřili poprvé kryptu loni na jaře. Odsunuli tehdy kamennou desku v podlaze loretánského kostela Narození Páně a po strmých schodech sestoupili do přítmí podzemní krypty.
Zmínku, že by pod zemí mohlo být něco jedinečného, se dozvěděli kurátoři Lorety manželé Baštovi z dochovaných písemných materiálů. "Pak jsme dlouho vyřizovali různá povolení a připravovali bezpečné otevření, abychom nic neponičili. Otevřít dlouho zabedněnou kryptu totiž není vůbec jednoduché," podotkl Petr Bašta.
Kresby zobrazují pomíjivost života, smrt a následné zmrtvýchvstání.
"Předlohou hlavní vyobrazené scény Vzkříšení Lazara se stal známý Rembrandtův lept, který později inspiroval řadu umělců napříč staletími. Loretánská freska je pozoruhodná tím, že je velmi ranou reakcí na Rembrandtovo dílo a vznikla ještě za jeho života," popsal Bašta.
Málokdy se stává, že se něco tak unikátního v centru Prahy ještě podaří objevit. "Ale třeba nás ještě další překvapení čekají," dodal památkář.
