V Praze je přes 80 hřbitovů s celkovou rozlohou 70,5 hektaru, uvedla pražská radní Milena Johnová. „Hřbitovy by neměly být vnímány jen jako prostor za hřbitovní zdí, ale jako důležitá součást města a veřejného prostoru při zachování pietního rázu místa posledního odpočinku,“ uvedla Johnová.
Tomu má pomoci manuál, který by měla v červenci schvalovat městská rada. Pro Správu pražských hřbitovů, která spravuje 32 hřbitovů, bude závazný, pro městské části a církevní organizace bude doporučující.
Ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený k tomu řekl, že pražské prostředí je z pohledu využití hřbitovů poměrně konzervativní a že zatímco v jiných zemích je běžné, že se na nich pořádají i kulturní akce, v Praze chodí stížnosti i na to, když si tam jde někdo zaběhat. Ředitel dodal, že on osobně se kloní k širšímu využití, zejména ve velkých areálech, jako je ten na Olšanech.
Podobně se vyjádřila i vedoucí Kanceláře veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje Kristina Ullmannová. Manuál je podle ní kompromisní v tom, že se snaží vybalancovat konzervativnější a liberálnější přístupy.
„Ale chceme podpořit to, že hřbitovy by se měly více stát součástí okolí,“ řekla. V současnosti jde podle ní často o uzavřené enklávy, které nemají více vchodů a v zásadě veřejný prostor blokují. „Potenciál je tam veliký, daly by se využívat k mnoha dalším účelům, samozřejmě s ohledem na pietu,“ dodala.
Jako příklad podle ní mohou posloužit Olšanské hřbitovy, které budou figurovat v připravované studii oblasti. V té se podle Ullmanové bude počítat se zprůchodněním části hřbitova, která nyní slouží jako zázemí pro údržbu, od ulice Jana Želivského na Olšanské náměstí. Součástí bude i nový vchod ze severní strany areálu, který dosud schází.
Hřbitovy nemusí být místy smutku, můžete si tam odpočinout a vyčistit hlavu |
Zejména rozlehlejší hřbitovy podle Červeného čelí řadě problémů, například ohledně údržby zeleně a stromů, kterým nesvědčí za minulého režimu masivně budované asfaltové cesty a kvůli špatnému stavu i za menších větrů padají. Správa se podle něj nyní snaží aleje doplňovat, i když dříve byly stromy brány z pohledu správy spíše jako negativní prvek. Stejně tak je podle ředitele potřeba upravovat a sjednocovat cesty tak, aby jejich povrchy a rozložení měly koncepci.
Červený dodal, že další otázkou je podoba náhrobků. Zatímco za první republiky často šlo o díla navržená architekty a doplněná sochami známých umělců, dnes převažují stále stejné jednoduché formy.
„Často jsou to prefabrikované kusy, které se dovážejí z Číny v kontejnerech,“ řekl. Dodal, že Správě pražských hřbitovů v tom může pomoci například informováním o tom, že za obdobnou cenu je možné nechat vytvořit originální dílo.
Pohřebiště pro muslimy i buddhisty
Kapacita pro klasická pohřební místa je nyní podle ředitele na pražských hřbitovech dostatečná, možnost rozšiřování spatřuje spíše v alternativních pohřbech. Správa pražských hřbitovů se podle něj také chystá zřídit zvláštní pohřebiště pro menšinová náboženská vyznání.
V plánu je nyní muslimské a buddhistické. „Předpokládám, že to bude na Ďáblickém hřbitově, který má velké plochy, kde ještě nejsou žádné hroby. Třeba pro muslimy je důležité, aby to byla místa, kde ještě nikdo pohřbený není,“ řekl. Dodal, že muslimského pohřebiště by správa ráda zřídila ještě letos. U buddhistického podle něj přípravu komplikuje fakt, že buddhisté nejsou příliš organizováni, a schází tak jasný partner pro jednání.
