„V Praze se nachází několik desítek potoků, z nichž nejznámější jsou Rokytka a Botič. Potůčky v Praze často tečou podzemím i několik kilometrů, než dorazí do Vltavy, kde končí svou pouť,“ řekl při průzkumu předseda Českého svazu ochránců přírody Stanislav Tůma.
Je to i případ Radlického potoka, který je dnes spíše kanalizační stokou bez stálého průtoku. Existenci potoka zpochybnil pražský magistrát v roce 2016 kdy město rozhodlo, že už se nejedná o vodní tok.
Některé klenby stoky pocházejí podle Tůmy z konce 19. století, kdy potůčky začaly překážet rozvoji vnitřní Prahy a začaly být stahovány do podzemí.
Potok je sice přístupný veřejnosti, ale při dešti může být výprava nebezpečná. Potůček, který bývá jen pár centimetrů hluboký, může během průtrže zatopit celý kanál.
Místo lidí tu tak můžete potkat spíše různá zvířata. Před zimou se tu schovávají třeba žáby, čolci i různý hmyz.
Ve stoce můžete také zaslechnout projíždět tramvaj, nebo metro, od kterého je potok vzdálený jen pár desítek metrů.
