Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Esesáky při Pražském povstání zmátly anglické uniformy, tak se vzdali

  10:55aktualizováno  10:55
Byla sobota 5. května a ulice metropole zkrápěl jarní déšť. Ani nezvykle studené počasí však nezabránilo bojechtivým Pražanům, aby se vydali bránit své město. Psal se rok 1945 a právě vypuklo Pražské povstání, kterého se účastnilo přes třicet pět tisíc povstalců. V jejich řadách bojovalo i několik cizinců.

Britští vojáci, kteří uprchli ze zajetí, pózují s vlajkou Velké Británie v kasárnách na náměstí Republiky. Fotografie vznikla v době Pražského povstání. | foto: Vojenský historický ústav

Cizinci v řadách povstalců byli většinou váleční zajatci uprchlí z transportů smrti. Ke konci války se totiž území protektorátu změnilo doslova v mezinárodní křižovatku, po které se z východu přesouvaly statisíce zajatců i vojáků bojujících armád.

66 let od povstání

Dnes je tomu 66 let, kdy vypuklo Pražské povstání. Povstalcům pomáhali i nacisty zajatí vojáci ze Západu. Jejich uniformy vzbuzovaly u německých posádek strach.

Skličující atmosféru bojů v ulicích metropole zažili na vlastní kůži i dva britští vojáci, kteří utekli z německého zajateckého tábora a několik týdnů se ukrývali v lesích ve Slatině u Kralup nad Vltavou. "Právě fakt, že oba měli stejnokroje anglické armády, využili povstalci při bojích u školy Na Smetance na Vinohradech," vysvětluje historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.

Budova školy byla důležitým opěrným bodem nacistů, kteří dvěma kulomety působili v řadách Pražanů těžké ztráty. Ovšem i přes svízelnou situaci si povstalci dokázali poradit a uchýlili se ke lsti - začali s esesáky vyjednávat. A právě v tento moment sehráli důležitou roli oba Britové.

Jsme součást britského výsadku, tvrdili parašutisté

Seržant Thomas Vokes a vojín William Greig totiž Němce přesvědčili, že jsou příslušníky anglického parašutistického oddílu, který byl shozen jako předvoj spojeneckých armád postupujících na Prahu. Nacisté se domnívali, že v případě nepřijetí kapitulace budou rozdrceni spojeneckým letectvem, což je vyděsilo a odradilo od dalších bojů. O dva dny později celá posádka SS čítající 123 mužů kapitulovala a odevzdala zbraně Pražanům.

Povstání v číslech

Cizinci bojující v Praze
seržant Thomas Vokes, vojín William Greig (Britové), Christian Noorlandt, Herman Andt (Holanďané), desítky Bulharů

Pozn.: Jde o výběr nejznámějších bojovníků.

Počty povstalců
5. května - 19 685
6. května - 29 666
7. května - 33 546
8. května - 35 501

Armáda na straně povstalců
Ruská osvobozenecká armáda (vlasovci) - 18 000; ruští vojáci, kteří po zajetí bojovali na straně Němců a na konci války se proti nim obrátili

Armáda proti povstalcům
Němečtí vojáci - 40 000 (k Praze se přesouvala německá Schörnerova armáda, čítající milion vojáků)

Kolik bylo obětí
Češi (povstalci) - 1 694
Němci - asi 1 000
vlasovci - asi 300
Rudá armáda - asi 30

Podobný trik povstalci zopakovali i 8. května u kasáren Roháče z Dubé ve Vršovicích. I zdejší německá posádka se při pohledu na anglické uniformy radši vzdala a kasárna vyklidila.

O něco dále se do bojů o vysočanské nádraží zapojili další dva cizinci - Holanďané Herman Andt a Christian Noorlandt z Rotterdamu. Druhý jmenovaný byl dokonce velitelem obrněného transportéru, který povstalci ukořistili německé posádce v Nové škole ve Vysočanech.

"Panzery" v ulicích Prahy údajně ničil i Holanďan

Ovšem při obraně nádraží se dostal společně se svými muži pod těžkou palbu a musel se stáhnout do Holešovic. Zde se zapojil do bojů u Trojského mostu, kde byl raněn. Vyléčili ho čeští doktoři v nemocnici na Bulovce. Tedy ve stejné nemocnici, kde svým zraněním o tři roky dříve podlehl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich - jaký paradox. "O Noorlandtovi se dokonce povídá, že v ulicích Prahy zneškodnil pancéřovými pěstmi několik obrněnců," říká Jakl.

Dokonce se tento Holanďan stal předlohou filmové postavy ve Vávrově Němé barikádě. Zde však jeho roli sehrála Polka, která utekla z koncentračního tábora. Pravdu o zničených německých vozidlech již nikdo nezjistí. Tak jako tak jeho hruď v roce 1946 ozdobil Československý válečný kříž od prezidenta republiky.

Afričan a Československý rozhlas

Když byla v době povstání zničena budova rozhlasu na Vinohradech, přesunula se náhradní vysílačka do Strašnic. A právě tady hlásil zprávy v angličtině Etiopan - tehdy Habešan. Nikdy se však nepodařilo zjistit, o koho šlo.

Do bojů v Praze se zapojily také desítky Bulharů - dříve dělníků a zahradníků, kteří v metropoli pracovali. „Hodně jich pak padlo v bitvě o Reitknechtku na Pankráci. V současnosti jsou pohřbeni na vojenském hřbitově na Olšanech,“ uzavírá historik Jakl.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místo na Karlově mostě, odkud údajně spadl do Vltavy herec Jan Tříska. (25....
Třískův pád do řeky nebyla sebevražda, řekla policie. Hledá svědky

Pražská policie vyloučila, že by Jan Tříska na Karlově mostě spáchal sebevraždu. Mluví o náhodě. Herec spadl do řeky v sobotu, dnes v noci zemřel.  celý článek

V Újezdu nad Lesy našla policie na ulici zbitého cizince (25.9.2017)
Na okraji Prahy někdo zbil cizince, policie pátrá v okolí

Před základní školou v Újezdu nad Lesy na východní hranici hlavního města našla v pondělí ráno policie zbitého cizince. Pachatele zatím nezadržela.   celý článek

Luxusní klenotnictví v pražské Pařížské ulici v sobotu 23. září uzavřela...
Policie vyšetřuje krádež v klenotnictví v Pařížské, škoda jde do milionů

Policejní vozy a pásky obklopily v sobotu odpoledne jeden z obchodů v pražské Pařížské ulici. Policisté zde vyšetřují krádež cenností, jejichž hodnota jde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.