Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koněspřežka se „hadila“ z Prahy do křivoklátských lesů. Tam došly peníze

Seriál   19:00aktualizováno  19:00
Staré nádražní budovy, v lesích ukryté mostky a náspy. Jen to zbylo z úzkorozchodné koněspřežní dráhy, která v 19. století vedla z Prahy do Lán a dál do křivoklátských lesů. Byla to druhá nejstarší veřejná železnice na evropské pevnině.

Nádražní budova koněspřežky z roku 1830. Lesní správa Lány budovu nechala zrekonstruovat za 4 miliony. (17. července 2017) | foto:  Michal Šula, MAFRA

V jednom z nejstarších domů v Lánech bývalo nádraží, kde se přepřahali koně. Budova vznikla na západním konci dnešní Lesní ulice v roce 1830. Lesní správa Lány loni bývalou koněspřežní stanici, která svou nadmořskou výškou 453 metrů představovala nejvyšší bod celé železniční trati, za více než čtyři miliony korun zrekonstruovala.

„Tento železniční areál sestával ze tří zděných budov a drobnějšího dřevěného objektu. Do současné doby se dochoval jen dům číslo popisné 10. Na údržbu zdejší stanice a koníren bylo ročně vynakládáno dva a půl tisíce zlatých. Na lánské stanici sídlila správa dráhy a po jistou dobu zde bydlel traťový inženýr. Soupravy tažené těžkými valachy tudy jezdívaly až do roku 1873,“ popsal historii stanice Robin Ambrož, který se zabývá historií Lesní správy Lány. Ta objekt užívá od ukončení provozu koněspřežky.

Fotogalerie

Dnes už starou dráhu na místě téměř nic nepřipomíná, lesní správa ještě za minulého režimu v bývalém nádraží zřídila dva byty pro své potřeby, takže se turisté dovnitř nepodívají.

Koněspřežka byla v provozu v letech 1831 až 1869. Začala se stavět v květnu 1828 a měla vést z pražských Dejvic až do Plzně a spojovat panství šlechticů, Martiniců na Smečensku, Fürstenberků na Křivoklátsku, ve hře byli i Windisch-Graetzové dál k Plasům, aby bylo možné po ní dopravovat železo, litinu a hlavně dřevo z Křivoklátska.

Toho bylo tenkrát hodně, formani ho nestačili převážet na povozech a tak do Prahy nebo do Plzně se ho dostávalo omezené množství. Později, od roku 1844, se stala dopravní tepnou zásobující Prahu kladenským černým uhlím. V roce 1830 činila dvaašedesátikilometrová délka kolejí téměř 43 procent evropské a bezmála 28 procent světové železniční sítě.

Investorem byla původně C. k. Pražská železniční společnost, akciová společnost české šlechty, od roku 1834 kníže Karel Egon II. z Fürstenberka a od října 1853 Akciová společnost Buštěhradské železnice, ve které se Fürstenberk spojil s kladenskými těžaři.

Pěšky po dávných kolejích

Ještě dnes si můžete udělat výlet a hledat zlomky ambiciózního projektu v krajině kolem Lán. V obci na náměstí u hospody je informační tabule, kde je i přesná turistická mapa se zakreslenou trasou koněspřežky.

Nejlepší je procházku po stopách dráhy začít u fotbalového hřiště v Rynholci a jít cestou pod Starým zámkem, kde kdysi údajně stávala tvrz Sobín, směrem na Lány. Dostaneme se na kruhový objezd u lánského hřbitova, zamíříme k dvěma lánským panelákům a od nich polní cestou pod kopcem Kopanina až na navazující menší vršek zvaný Betinka. Cestou mineme polní studánku.

V těchto místech ještě nejsou žádné viditelné připomínky dráhy, ale celou dobu sledujeme trasu, kudy kdysi těleso koněspřežky vedlo. Z Betinky zamíříme k lánskému fotbalovému hřišti a odtud znovu vstoupíme do obce Lány.

Na první křižovatce narazíme na první stopu Pražsko-lánské dráhy, stojí tu zmíněný dům číslo 10, tedy bývalá koněspřežní stanice. Jak víme, dovnitř se nepodíváme, a tak zabočíme vpravo, projdeme okolo hájenky a překročíme obchvatovou silnici Lán a dále po tzv. Šámalově asfaltové cestě vedoucí lesem pokračujeme dál.

„A budeme se pečlivě dívat po levé i pravé straně asfaltky. Můžeme si představit, že tu vedou koleje, jede tu vlak, tam, kde je násep vysoký, uvidíme i zbytky vodní propusti po drahou. Dojdeme na lesní světlinu zvanou Amerika a tam budeme muset těleso dráhy opustit, protože ho kousek za světlinou přehrazují vrata Lánské obory. My budeme muset pokračovat doprava po lesní cestě podél obory, až dorazíme k silnici směr Křivoklát, nedaleko skládky Ekologie,“ popisuje cestu lánský písmák Václav Vodvářka.

Poté musíme pokračovat vlevo po hlavní silnici směrem od Lán podél oborní ohrady, až dojdeme k hájovnám na Píních, kde je také autobusová zastávka.

Trať se hadí po vrstevnici

Opuštěná hájovna Píně byla jedním z nádraží koněspřežní dráhy, stará dlouhá nízká stavba stále stojí a čeká na svou rekonstrukci.

„Býval tam šéf stanice Jan Topinka, byl to vysloužilý voják vysoký 190 centimetrů, robustnost, síla a výška mu byly dobré, protože koněspřežka dopravovala hlavně dřevo, takže byli na ní potřeba chlapi jako hora, dřevorubci a kočí. Ti tam bydleli v jedné místnosti, které se říkalo Ratejna. Když si přihnuli, tak se porvali a Topinka musel ručně dělat pořádek,“ vyprávěl střípky ze vzpomínek na dávná léta učitel českého jazyka Václav Vodvářka.

Zaniklá místa

Ze silnice na Píních, těsně před místem, kde začne klesat do údolí Myší díry, uhneme doprava po cestě do lesa.

„Ona se tak klikatí. V dobových zprávách o koněspřežce to kouzelně nazývají, že se dráha hadí. Takové sloveso jsem nikde jinde nečetl,“ poznamenal písmák a pokračoval: „Koněspřežka se hodně klikatila, oni ji chtěli postavit co možná nejlaciněji, tak aby si ušetřili terénní práce, prokopávky, zářezy, můstky, tak se drželi ve vrstevnici. Raději si deset kilometrů zajeli, než by udělali jeden můstek. Cesta-dráha se tedy hadí poměrně prudce z kopce, až se dostaneme k potoku Klíčava. Právě tam koněspřežka dělá obrat, vlásenku směrem doleva. Vlásenku poznáme, protože tam narazíme na turistickou značku. Po ní se dáme po proudu potoka,“ vede výletníky dál Václav Vodvářka.

Dostaneme se na místo, kde stávala tzv. Dolní pila nedaleko osady Brejl u vyústění Karlova luhu do Klíčavského luhu. Poznáme ho, protože je tu široký můstek přes Klíčavu a je tu velká lesní světlina. Tam koněspřežní dráha, která měla podle původních záměrů vést až do Plzně, neslavně skončila.

„Měla vést podél klíčovského potoka, přes oboru k Berounce a dál až do Plzně, k tomu už nikdy nedošlo. Investorům došly peníze, jak to bývá, a tak dráha skončila uprostřed lesa,“ vysvětlil lánský písmák.

Trasa od Píní do údolí Klíčavy nabízí technicky nejzajímavější úseky se zbytky dráhy. „Vidíme tam vysoký násep s několik metrů dlouhou vodní propustí. Technicky to prý byla velmi náročná stavba. Chodili se tam poučovat čeští železniční inženýři, jak pracovat v lesích, když měli jít budovat železnice do Ruska, do oblasti Petrohradu,“ poznamenal Vodvářka.

V některých turistických mapách bývá trasa koněspřežky tečkovaná, není ale samostatně turisticky značená.

V letech 1863 až 1869 byl úsek mezi nádražími Praha-Dejvice a Lány, dnes Stochov, rekonstruován na normálněrozchodný parostrojní provoz, stal se základem české severozápadní železniční sítě a vlaky na Kladno a Rakovník po něm z větší zčásti jezdí dodnes.

Mezi nádražím Stochov a údolím Klíčavy u Brejle fungoval poslední úsek koněspřežky jako fürstenberská úzkorozchodná železniční vlečka k dopravě dřeva na lánské (stochovské) nádraží až do 31. srpna 1873, pak byly koleje sneseny.

Označeny jsou Dejvice, nádraží Lány (Stochov) a konec koněspřežky

Označeny jsou Dejvice, nádraží Lány (Stochov) a konec koněspřežky




Nejčtenější

Stav po povodních se mnou nikdo neřešil, říká projektant zřícené lávky

Zatěžovací zkouška, při níž na trojskou lávku najelo v roce 1984 osmatřicet...

Konstrukci trojské lávky, která se o víkendu zřítila, navrhl projektant Jiří Stráský z Brna. Další zásahy s ním však od...

VIDEO: Příval urážek a každý osmý bez lístku. Revizoři na noční čelí agresi

Při noční směně bývají lidé agresivnější, občas je musí klidnit i policie.

Noční služba revizorů se od denní liší hlavně cestujícími, kteří jsou agresivnější nebo pod vlivem alkoholu. Revizoři...



Parkoviště prodané k bytům je veřejné, majitelům to developer neřekl

Developer rozprodal parkoviště pod domem v Letňanech i s veřejným stáním....

Obyvatelé domu v pražských Letňanech koupili s bytem i parkovací stání. Jenže některým z nich developer prodal i místa,...

V pražské Vinoři hořela hala poblíž benzinky. Škoda bude až 50 milionů

Hasiči zasahují při požáru haly v pražské Vinoři. (5.prosince 2017)

V pražské Vinoři v úterý večer hořela hala, ozývaly se z ní také výbuchy. Hasiči vyhlásili zvláštní stupeň poplachu,...

VIDEO: Policie hledá muže, kteří pomocí léčky okradli ženu u bankomatu

Okradená paní u bankomatu

Pomocí triku připravili neznámí muži o platební kartu ženu, která si právě vybírala hotovost z bankomatu v Proseku....



Další z rubriky

Zřícenou lávku pomohou vyprostit tanky, Praha podala trestní oznámení

Dělníci začali s demontáží lávky v pražské Troji (7.12.2017)

Praha podala trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli zřícení lávky pro pěší v Troji. Podle primátorky Adriany...

Tramvaj v Praze odtlačila auto do sloupu, řidiče vyprošťovali hasiči

V pražském Hloubětíně se srazila tramvaj s autem. (13.12.2017)

V Poděbradské ulici v pražském Hloubětíně se dopoledne srazilo auto s tramvají. V autě cestovali dva lidé, řidič ve...

Chodce v Praze srazila tramvaj, na místě zemřel

Šedesátiletý muž srážku s tramvají nepřežil (12.12.2017)

Smrtelná nehoda se stala v Praze krátce po čtvrté hodině v ulici Podbabská, kde podle svědků srazila šedesátiletého...

Skoncujte s iluzí dokonalých Vánoc
Skoncujte s iluzí dokonalých Vánoc

Padající stromeček a nekončící úklid. I takové jsou Vánoce.



Najdete na iDNES.cz