Trestní zákoník (ilustrační foto).

Trestní zákoník (ilustrační foto). | foto: Petr Topič, MAFRA

Gang padělal doklady jako správná firma, snažil se vyřešit i reklamace

  • 1
Odvolání proti uloženým trestům za padělání dokladů a jejich prodej řeší se čtyřmi cizinci pražský městský soud. Falešné doklady z Prahy putovaly do roku 2013 do Evropy, Afriky či na Blízký východ. Je to jedna z největších kauz falšování dokumentů v metropoli v poslední době.

Kauzou se nejprve zabýval Obvodní soud pro Prahu 5. Ten loni v listopadu Arménce Tigrana A. poslal na pět let a čtyři měsíce za mříže. Jeho tři kolegové (Ukrajinec, Moldavan a Arab) dostali tresty od dvou do 3,5 roků vězení. Proti verdiktu se však odvolali. Městský soud nový ortel vynese zřejmě v polovině příštího týdne.

Podle obžaloby mohli zájemci koupit český pas, občanku, řidičák nebo belgickou identifikační kartu za 300 až 600 euro, tedy 8 100 až 16 200 korun.

„V případě pasů ČR pozměnili identifikační stranu výměnou za inkoustově tištěnou stranu, přelepenou původním listem,“ popisuje žaloba jednu z technik padělatelů.

I u falz českých občanek padělatelé užívali inkoustový tisk s využitím přední a zadní strany originálních dokumentů. Také v případě belgických identifikačních karet dokázali padělatelé obelstít bezpečnostní zajištění. Na pozměněné doklady však bylo třeba použít polykarbonátovou vrstvu, seškrábanou z originálního dokladu.

Padělatelský byznys fungoval podle státního zastupitelství podobně, jako jakákoli legální živnost.

Podle jednoho z bodů obžaloby z Norska tamní azylant Ahmed A. poslal do Prahy objednávku na doklady, tu přijali někteří z obžalovaných. Ti prý jako solidní firma akceptovali reklamace na špatně udělané „zboží“ a také je vyřídili ke spokojenosti zákazníka.

Gumy a kola na cestě

Gumy, kola či pneumatiky, tak se podle policejních odposlechů v komunikaci cizinců přezdívalo falzům, prostředníkům a zákazníkům. Objednávky na doklady byly zpravidla konkrétní, tedy také s fotografií nového majitele. Žádosti pak zpravidla předal některý z dalších obžalovaných Tigranovi. Ten měl dodat konkrétní dokument, jenž pak putoval do Libye, Turecka, Gruzie či na Ukrajinu.

Podle obžaloby Tigran A. od roku 2012 do podzimu 2013 přijímal objednávky na dokumenty i od jiných zprostředkovatelů a koncových zákazníků. Do Prahy mířily z Německa, Holandska či Litvy.

Platba za zboží probíhala přes různé peněžní společnosti. Eura, dolary či libry pak vybírali další obžalovaní, jejich příbuzní či známí. Touto cestou prošlo prý více než milion korun. „Tigran A. si byl vědom rizikovosti takového počínání,“ uvedla soudkyně Eva Burianová.

Pouhá přátelská služba

Hlavní obžalovaný u soudu řekl, že s belgickými doklady nemá nic společného. Jinak prý vycházel vstříc svým známým.

„Dělal jsem to pro pomoc krajanům, ne pro zisk,“ uvedl Tigran A., který většinu bodů obvinění popírá. „Nic z toho jsem neudělal,“ popírá vinu další z obžalovaných, Nejmeddine B. Třetí obžalovaný, Mychajlo R., odmítl vypovídat.

Kauzu velkého byznysu s dokumenty začali detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vyšetřovat ve spolupráci s kolegy v dalších evropských zemích před dvěma lety. Zatýkání v Praze se odehrálo v říjnu 2013.

Kriminalisté tehdy v rámci velké razie dopadli hlavní podezřelé, zkonfiskovali desítky pozměněných či padělaných dokumentů, telefony a počítače. Další dokumenty našli policisté v Rakousku či Německu.

Ty podobně jako záznamy z odposlechů poté posloužili jako důkazy obžaloby. Řadu prostředníků a klientů se však nepodařilo vypátrat. Nepodařilo se ani určit, zda Tigran A. patřil mezi výrobce padělaných dokladů, nebo byl jen jedním z článků řetězu.