Palachův zoufalý čin si v hlavním městě připomínají tři drobné pomníky.
Ale již od začátku 90. let se intenzivně mluví o tom, že si Palach v metropoli zaslouží mnohem monumentálnější připomínku. Podoba nové plastiky a místo, kde by měla stát, jsou přitom již známy.
Ovšem čtvrtstoletí trvající úsilí o její vztyčení může "zazdít" nečekaný a nesouvisící fakt - tedy, že jsou někteří pražští radní obviněni v souvislosti s Opencard.
Dar, o němž se obvinění pražští radní bojí rozhodnout
Naproti filozofické fakultě, kde Palach kdysi studoval, na okraji Alšova nábřeží v Praze 1, by měly stanout dvě šestimetrové hranaté skulptury od světoznámého amerického architekta Johna Hejduka.
Autor českého původu, který v roce 2000 zemřel, svůj návrh daroval Československu a Praze. Jenže měl podmínku. Umělce, který památník zhotoví, vyberou jeho dědicové. Rozhodnutí už padlo, má jím být akademický sochař Antonín Kašpar.
"Vzhledem k této podmínce a k tomu, že pomník zaplatí město, se musí projekt zadávat nikoliv skrze výběrové řízení, ale skrze jednací řízení bez uveřejnění. A to je celkem nešťastné, protože tato rada má náladu na všechno jiné než na tento způsob řízení," tvrdí náměstek primátora pro kulturu Václav Novotný.
Právě on za několik dnů projekt za zhruba 9 milionů korun předloží svým kolegům v radě ke schválení.
Novotný přitom upozorňuje na skutečnost, že několik pražských radních včetně jeho samého a rovněž primátora čelí již téměř rok obvinění za podobný krok. Při prodlužování smlouvy s provozovatelem Opencard v roce 2012 radní rovněž nevypsali výběrové řízení, což později kriminalisté napadli.
Dům světlonoše, návrh Palachovy sochyNávrh (výkresovou dokumentaci) monumentálního abstraktního díla vytvořil významný americký architekt českého původu John Hejduk (1929-2000) a daroval jej Praze. Tento newyorský výtvarník, teoretik a spisovatel měl na začátku 90. let v Míčovně v Královské zahradě Pražského hradu výstavu. Jako poutače nechal vztyčit dvě čtyřmetrové plastiky nazvané House of the Suicide (Dům pro sebevraha) a House of the Mother of the Suicide (Dům pro matku sebevraha). Byly inspirovány básní současného amerického spisovatele Davida Shapira (*1947), která byla umístěna na soklech. Šlo vlastně jen o makety definitivních soch. Byly vyrobeny ze dřeva a dřevotřísky. Tyto repliky se po zhruba 10 letech rozpadly. Dvě skulptury mají stát na pražském Alšově nábřeží u Palachova náměstí nedaleko Rudolfina. Uvažuje se, že do útrob jedné z nich by se dalo i vstoupit. Mají být z oceli a jejich výroba vyjde Prahu zhruba na 9 milionů korun. |
Policie se navíc zajímá i o podobná rozhodnutí, tentokrát v souvislosti se stavbou tunelového komplexu Blanka.
Pokud budou mít pražští radní odvahu a návrh schválí, mohl by pomník stát už letos nebo příští rok.
"Mít originální sochy jedné z největších osobností současného moderního umění by bylo pro každou metropoli terno a mimořádně působivé prvky by se staly nejen důstojnou připomínkou Palachovou, ale také výraznou dominantou města," říká k tomu historik architektury Zdeněk Lukeš.
Památník tvoří dvě několikametrové hranaté plastiky z oceli zobrazující postavy. Světlá postavu syna "světlonoše" a tmavá úděsem trpící matku. Podle Novotného jde de facto o soudobou formu klasické křesťanské piety a zároveň se jedná o moderní výtvarné dílo světové úrovně.
Obrovské sochy už stály na Pražském hradě. Rozpadly se
"Velmi málo se setkáváme s díly výtvarníků, kteří žili v exilu mimo české prostředí. Knihy a literární tvorba se k nám dostávaly snadněji, ale pokud jde o výtvarné umění, víme o vývoji českých autorů mimo vlast jen velmi málo," nabízí další pohled Petra Hoftichová z Galerie hlavního města Prahy.
Abstraktní dílo Johna Hejduka, které vzniklo krátce po Palachově činu, bylo inspirováno básní Davida Shapira Pohřeb Jana Palacha. A dokonce existovaly i jeho obrovské repliky - z překližky. Nejprve stály v americké Atlantě a od roku 1991 také v Královské zahradě Pražského hradu. Obě však stihl stejný osud. Jednoduše se po letech rozpadly.
Vcelku překvapivé a možná i poněkud ostudné je, že Palachovo jméno je na očích mnohem víc než v české metropoli v zahraničních městech.
Třeba v Římě má Palach vlastní náměstí se čtyři a půl metru vysokou plastikou znázorňující utrpení mladého člověka v plamenech.
Ve švýcarském městě Vevey na břehu jezera Lac Léman se pak tyčí kamenný hranol zakončený bronzovým útvarem připomínajícím plamen nebo letící holubici, která má symbolizovat svobodu, pro niž Jan Palach před pětačtyřiceti lety obětoval svůj život.
