Jedním z hasičů zasahujících při požáru Veletržního paláce v roce 1974 byl i František Turyna, který u pražských hasičů vydržel 40 let a až letos odchází do důchodu. Na oheň, který prakticky zničil celý palác, ani po takové době nezapomněl.
František Turyna
"Večer 14. srpna nám vysílačka hlásila, že se děje něco většího. Když pak kolegové volali ,Pošlete všechno, co máte‘, věděli jsme, že je zle," vzpomíná současný velitel čety v krčské hasičské stanici, podporučík Turyna. Když na místo společně s ostatními dorazil, hořela už třetina budovy a plameny se rychle šířily dál.
V 50. letech totiž palác přestal sloužit velkým veletrhům a rozlehlé sály byly rozděleny na jednotlivé kóje zaplněné kancelářským nábytkem. Příčky byly navíc z dřevotřísky. Tedy z ideální potravy pro plameny.
Skleněné výplně se v ohnivém kotli roztékaly
Protože se oheň šířil hlavně horními patry, velitel poslal Turynu na střechu. Tam však dlouho nevydržel. Plameny, které mezitím vytvořily ohnivou bouři, byly totiž rychlejší, a tak se musel stáhnout zpět na hasičské žebříky. "Říkal jsem si, tady jde o hubu," vzpomíná dnes dvaašedesátiletý podporučík. Bál se, že by mohl v plamenech zůstat.
V budově zatím vybuchovalo plynové potrubí a byl tam takový žár, že se roztékalo sklo, což se stává při teplotách kolem tisíce stupňů Celsia. Několik hasičů zranila kromě sálavého tepla i padající okna.
Pražské zbrojnice byly úplně prázdné, všichni hasili
Mezitím se k místu sjely všechny požární jednotky, které v Praze a okolí byly k dispozici, a hasičárny zcela osiřely. Zasahovali i vojáci z Kutné Hory. Do boje se z Vltavy zapojila i požární loď s obrovským čerpadlem. "Bohužel, hadici vedoucí z lodi přejel kamion a musela být opravena," popisuje Turyna.
Ve čtyři hodiny ráno, tedy po šesti a půl hodinách usilovného boje, velitelé hlásili, že se jim oheň podařilo zastavit. Až poté mohli hasiči dovnitř - tam pak zůstali pět dní. Ale ještě další dva týdny se v haldách objevovaly plameny.
O bouřlivém průběhu požáru svědčí i to, že ohořelé papíry z Veletržního paláce lidé nacházeli až ve tři kilometry vzdáleném Karlíně. Příčinu se nikdy nepodařilo jednoznačně určit, nicméně se předpokládá, že oheň vznikl samovznícením chomáčů čisticí bavlny potřísněné fermeží, kterou v den požáru používali lakýrníci.
Požár Veletržního paláce představuje dodnes historicky nejvyšší škodu způsobenou ohněm na území Prahy - 224 milionů korun. Na své nové uplatnění si musel palác počkat několik desítek let. V současné době je sídlem Národní galerie.
