Jak bude fungovat v praxi, ale zatím nikdo netuší.
"Byla to velmi rychlá změna z nařízení ministra. Je potřeba s ní seznámit terén, takže pracovníci objíždějí příslušné zainteresované odbory a školy a informaci rozšiřují. Nyní se k nám už umísťují první děti," vysvětluje Ivan Kašpařík, který je od listopadu pověřen vedením zařízení.
Tehdy ministr školství v demisi Dalibor Štys odvolal ředitelku ústavu Blanku Hrudkovou, s jejímž nástupem do funkce začaly v dříve vyhlášeném diagnostickém ústavu v Dobřichovicích narůstat problémy (o odvolání ředitelky jsme psali zde).
Ministerstvo přitom svou bývalou úřednici Hrudkovou předloni v srpnu samo dosadilo do vedení zařízení, ačkoli výběrové řízení na ředitele vyhrál dlouholetý šéf ústavu a uznávaný odborník Jan Stárka.
Začalo období neustálých sporů mezi vedením a zaměstnanci a napjatá situace vyústila až v odvolání ředitelky a přemístění dětí do jiných ústavů.
Nový občanský zákoník změnil zaběhnutý systém
Co konkrétně se pro zařízení s novým názvem změní, zatím vzhledem k novinkám, které v této oblasti přinesl nový občanský zákoník, s jistotou neví nikdo.
"Rozdíl mezi diagnostickým ústavem a střediskem výchovné péče je teď obtížně vysvětlitelný, protože se od 1. ledna novelou občanského zákoníku diagnostickým ústavům změnily kompetence. Děti do ústavní výchovy umísťuje soud a nyní rozhoduje také o jejich přemísťování," říká Kašpařík.
"Jsme všichni v očekávání, co se vlastně změní. Jaká bude praxe, zatím neví ani soudci, ani příslušní sociální pracovníci," dodává.
Problémové dítě tak nyní podle něj může skončit jak v diagnostickém ústavu, tak ve středisku výchovné péče.
Do středisek, která by měla působit zejména preventivně, mohou dítě umístit dobrovolně sami rodiče, nebo se sem dostane rozhodnutím soudu. Zřizování těchto středisek nyní ministerstvo školství prosazuje právě kvůli jejich preventivní funkci.
"Upřednostňujeme poskytování preventivně výchovné péče dětem ohroženým rizikovým chováním, to znamená ještě v době, kdy výchovné problémy nejsou tak závažné a je možné předpokládat jejich nápravu bez umístění do ústavního zařízení," vysvětluje Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva.
Podle ní by změny občanského zákoníku měly přinést úbytek dětí v diagnostických ústavech.
"Změnou v Dobřichovicích získal Středočeský kraj významnou novou kapacitu střediska výchovné péče, která v této oblasti velmi chyběla, a to jak ambulantní, tak pobytovou. Případná diagnostika dětí bude probíhat v diagnostickém ústavu v pražské Krči, jehož kapacita je dostačující pro Prahu i Středočeský kraj," dodává Holíková.
Bez dětí je v Dobřichovicích smutno, říká vychovatel
V Dobřichovicích se na příchod nových dětí intenzivně připravovali. "Zatím to vidím dobře. Pracujeme na budování nového kreditu, který jsme za bývalé ředitelky ztratili. Je tu mnohem lepší atmosféra, což je v takovém zařízení nezbytné. A samozřejmě se těšíme na děti, bez nich je tu smutno," vypráví vychovatel Jan Kubát.
Ten od bývalé ředitelky dostal přes mnohaletou praxi výpověď pro nadbytečnost a nové vedení ho teď znovu zaměstnalo. Díky tomu, že do střediska budou moci rodiče posílat problémové děti i dobrovolně, by podle něj mohla veřejnost, která ústavní výchovu často kritizuje, zařízení vnímat pozitivněji.
"Hlavní je, že ta primární funkce - že máme pomoci lidem, kteří si nevědí rady s dítětem třeba v pubertě nebo s poruchami chování - nám zůstane stejná," shrnuje Kubát.
