Zvěř okusuje kmeny, olupuje kůru, nebo dokonce spase celé mladé stromky. Přemnožená divoká zvěř ničí přirozenou obnovu lesa, a to jak v chráněných oblastech, tak v lesích, s nimiž se hospodaří na dřevo.
A Křivoklátsko je na tom nejhůře z celého Česka. "Podle odborné studie je zde poškození porostu vlivem přemnožení zvěře dvakrát až třikrát větší, než je republikový průměr," upozornil vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla. Do stromků se tu pouštějí kromě divokých prasat jeleni, mufloni či daňci.
Zdejší lesy, které vlastní státní podnik Lesy České republiky, tento týden navštívil ministr zemědělství Petr Bendl a práci lesníků ostře zkritizoval.
CHKO Křivoklátsko Chráněná krajinná oblast leží na západním okraji středních Čech. Celková rozloha činí 62 792 hektarů. Lesy je pokryto 62 procent plochy, což vysoko překračuje celostátní průměr. Pro své vysoké přírodní hodnoty bylo toto území uznáno v roce 1977 organizací UNESCO jako biosférická rezervace. O rok později byla zřízena Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko. |
Podle svých slov na místech, kde by měly být vzrostlé stromy, spatřil malé okousané stromky, o něž se nepečuje tak, jak by se mělo. Práci Lesů České republiky zde hodlá prověřit. Spolu se stavem lesa poukázal Bendl právě na vysoký stav zvěře v těchto místech.
Zvěř způsobí škodu půl miliardy ročně
Samotný podnik se ke kritice nechce vůbec vyjadřovat. "Bereme podnět pana ministra na vědomí s plnou vážností. Situaci na místě podnik detailně prověří a v případě, že kontrola shledá pochybení na straně zaměstnanců, bude vyvozena odpovědnost u konkrétních osob," uvedl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
Odmítl rovněž specifikovat, jak velkou škodu zvěř v křivoklátských lesích nadělá.
Podle soudního znalce v oboru ochrany přírody Mojmíra Vlašína jde v celém Česku nejméně o půl miliardy ročně. "Lesy ČR pronajímají honitby mysliveckým sdružením, z nichž některá se o zvěř starají nekvalifikovaně. A podnik, místo aby jim honitby sebral nebo je pokutoval, s tím nic nedělá," podotkl Vlašín.
Zvířata přitom neškodí jen lesům. Zvláště divoká prasata způsobují rozsáhlé kalamity také na polích či loukách, kde hledají potravu. Podle ředitelky krajské agrární komory Zlaty Koukolíčkové chodí prasata třeba na pole s kukuřicí, řepkou či obilím. Kvůli rostoucím problémům pořádá komora příští týden seminář, kam pozvala zástupce myslivců i zemědělců. "Škody jsou již tak vysoké, že nad nimi nelze mávnout rukou," uvedla Koukolíčková.
Mohou za to i zemědělci, odmítají vinu myslivci
Myslivci se naproti tomu brání, že díl viny za přemnožení zvěře mají sami zemědělci, kteří vysazují plodiny příliš blízko lesů. Zvěř tak nelze odstřelovat. Na zvýšení stavu se prý také podepsala změna struktury plodin - například vysoký podíl řepky, kam prasata chodí.
Křivoklátské lesy jsou unikátní hlavně rozmanitostí druhů rostlin a živočichů. "Zvláště pestrá je skladba lesů. Roste zde až osmdesát původních druhů stromů a keřů," řekl Petr Hůla. Proto Správa CHKO Křivoklátsko vítá, že by se ze šestiny chráněné krajinné oblasti měl během několika měsíců stát národní park.
Návrh zákona o vyhlášení parku vypracovalo ministerstvo životního prostředí a ministr Tomáš Chalupa se kvůli záměru již sešel v Křivoklátu se starosty okolních obcí. Do vyhlášení parku dá resort padesát milionů korun.
Podle Petra Hůly tak přejde dotčené území pod správu národního parku, zatímco nyní na Křivoklátsku úřadují Lesy České republiky. "Rozdíl bude v tom, že zatímco Lesy České republiky pěstují stromy pro dříví, správa národního parku pečuje o samotnou přírodu. Nikoli o produkci dřeva. Jde o odlišný přístup," popsal Hůla.
Vedení správy si rovněž chválí iniciativu ministra Bendla. "Problém přemnožení přerostl lesníkům přes hlavu, situace si žádá celý soubor řešení včetně výrazné redukce zvěře. A ministr si to uvědomuje," doplnil Hůla.
