Převoz by kostru plejtváka zničil. Zůstane v Národním muzeu

Obří kostra plejtváka, která je jedním ze symbolů Národního muzea, musí kvůli špatnému stavu přečkat rekonstrukci budovy připevněná ke stropu jednoho ze sálů. Stěhování do depozitáře by nevydržela. Restaurátoři budou mít na nutné přípravy zhruba půl roku. Opravy historické budovy začnou koncem roku 2011, trvat budou pět let.

Kostru plejtváka z Národního muzea neodvezou, rozpadla by se. | foto: David Votruba, iDNES.cz

Kdo chce ještě před začátkem rekonstrukce historické budovy Národního muzea vidět kostru "velryby", tedy plejtváka myšoka, neměl by příliš otálet. Za necelých sedm měsíců se totiž muzeum zavře a dlouhých pět let se bude rekonstruovat.

Zatímco zaměstnanci všech oddělení muzea finišují s balením exponátů i předmětů v depozitářích a převážejí je do Terezína nebo na Zbraslav, obří kostra, která je připevněná ke stropu sálu číslo 10 ocelovou konstrukcí, bude muset rekonstrukci přečkat tam, kde je.

Za 118 let, po které je v přírodovědecké části muzea vystavená mezi preparáty ostatních zvířat (o cestě kostry do Prahy čtete zde), zchátrala do stavu, kdy ji není možné převézt, aniž by se rozpadla.

Zápis z přírůstkové knihy Národního muzea.

"V kostře zbyl kvůli nedokonalé konzervaci tuk. Ten se během let rozložil a kosti jsou teď hlavně v místech, kde jsou ocelové úpony, narušené. Pokud bychom s ní manipulovali, hrozí, že by se kostra rozpadla," vysvětlil ředitel přírodovědeckého muzea Jiří Litochleb.

KOSTRA NENÍ VELRYBA

Nejedná se o velrybu, ale plejtváka. V 19. století se ale pro kytovce používal název "velryby", byla kostra vždy považována za velrybí. Je vystavena bez kostic, které v počtu 350-400 párů visí z horního patra lebky.

Jako jediné možné řešení se tak ukázalo nechat kostru pověšenou u stropu i během rekonstrukce.

V novém muzeu nové výstavy

"Restaurátoři ji budou po uzavření muzea ošetřovat a nakonec ji zabalí do fólie, aby bez úhony přečkala stavební práce," doplnil Litochleb s tím, že až bude budova muzea opravená, restaurátoři dokončí opravy "symbolu" muzea.

Některé sbírky Národního muzea, hlavně ty, které slouží badatelům a ke studijním účelům, už se do opravené budovy vracet nebudou. Včetně vědeckých laboratoří se přestěhují hlavně do nové budovy Národního muzea na Vinohradské třídě. Nejpopulárnější oddělení ale zůstanou tam, kde jsou na ně lidé po léta zvyklí.

Reinstalace plejtváka myšoka v Národním muzeu v roce 1967.

"Exponáty přírodovědeckého muzea a knihovnický depozitář jsou jediné části, které se prakticky celé po rekonstrukci vrátí do historické budovy muzea," upřesnil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Obnovy se dočkají ale i samotné expozice. Právě přírodovědecká část projde asi největší proměnou. Preparovaná zvířata už nebudou vystavená podle jednotlivých druhů, ale budou "vyprávět příběh" s ohledem na dobu nebo místo, kde se vyskytovala nebo stále ještě žijí.

REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO MUZEA

Do konce roku budou odvezeny poslední exponáty a sbírky z depozitářů Národního muzea do Terezína nebo na Zbraslav. Na konci roku převezme budovu stavební firma a začne s rekonstrukcí. Ta by měla trvat zhruba pět let. Do té doby bude Národní muzeum výstavy pořádat hlavně v Nové budově muzea na Vinohradské třídě, v Českém muzeu hudby, v Náprstkově muzeu a v památníku na Vítkově. Muzeum v současné budově pečuje přibližně o 20 milionů předmětů, to je třetina všech sbírek v Česku.