Z vltavské vody může mobilní laboratoř v kontejneru vyrobit tekutinu, kterou lze bez potíží pít. Dokázalo to třídenní cvičení, které včera vyvrcholilo v Modřanech.
Praha ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a dalšími složkami včetně hasičů trénovala zásobování obyvatel pitnou vodou v případě krize. Ta by mohla nastat třeba kvůli havárii na vodovodním potrubí, jako tomu bylo loni v Dejvicích, nebo během blackoutu (voda tehdy byla kontaminovaná).
Jiné bezpečnostní cvičení před dvěma lety, totiž ukázalo, že právě zásobování pitnou vodou by bylo pro metropoli při blackoutu velkým problémem. Dlouhodobý výpadek elektřiny by mohl vyřadit oba zdroje pitné vody, které hlavní město zásobují, tedy Želivku a Káraný.
„Cílem cvičení bylo zkoordinovat součinnost mezi magistrátem, hasiči, městskými částmi a vodohospodáři. A především ověřit provozuschopnost dvou mobilních úpraven vody,“ říká Martin Kubišta z firmy Aquacon, která je provozovatelem úpraven vody Viwa 5. Ty jsou součástí pohotovostních zásob Správy státních hmotných rezerv a umějí v případě potřeby vyrobit pitnou vodu například z Vltavy.
To, jestli je upravená voda pitná, určí hygienik. Podle zkušeností ministerstva zemědělství je možné prohlásit vodu z úpravny za pitnou po osmačtyřiceti hodinách. Už po dvou hodinách je však voda klasifikována jako bezpečná. To znamená, že po napití člověku nehrozí žádné obtíže.
K tomu, aby bylo možné zjistit kvalitu vody, slouží mobilní laboratoř, kterou je úpravna vody vybavená. Podle Kubišty navíc není obsluha mobilní úpravny vody nijak složitá. „Po základním proškolení ji zvládne i laik. Každá úpravna je vybavena také příručkou, která přesně popisuje dávkování chemikálií a podobně,“ říká.
Jedna mobilní úpravna vody dokáže za den vyrobit až sto dvacet tisíc litrů pitné vody. „Podle metodického pokynu pro případ krize bychom měli zajistit v prvních dnech krize minimálně pět litrů na osobu za den,“ vysvětluje Kubišta. Jednoduchým výpočtem tak lze dospět k tomu, že jedna úpravna vody by dokázala zásobovat denně asi čtyřiadvacet tisíc Pražanů.
Provoz úpraven – cena za elektřinu a chemikálie – vychází na dvanáct korun za metr kubický vody.
Úpravny pomáhaly v Indonésii
Mobilní úpravny vody se v Česku v případě krize už několikrát použily. Například při povodních na Frýdlantsku v roce 2010, kdy v obci Višňová, která byla jednou z nejpostiženějších, vyráběly úpravny pitnou vodu z místní říčky. Na Plzeňsku zase podobné úpravny dodávaly vodu během rekonstrukce stálé čističky.
Jak pracuje úpravna vody
|
V rámci humanitární pomoci zapůjčila Česká republika mezi lety 2005 a 2007 mobilní úpravny vody také indonéské vládě, která řešila následky ničivé vlny tsunami.
„Úpravny tak byly reálně využívané při opravdu krizovém zásobování, kdy lidé neměli k dispozici žádný zdroj pitné vody,“ říká Kubišta.
Součástí třídenního cvičení byla také koordinace dodávek vody z mobilních úpraven a zásob Pražských vodovodů a kanalizací (PVK).
Ty přednedávnem doplnily systém krizového zásobování vodou cisternami o speciální dvoulitrové plastové sáčky na pitnou vodu, které by měly sloužit primárně pro dodávky vody lidem se zdravotním postižením nebo seniorům, případně jako náhrada cisteren, pokud jejich umístění v dané lokalitě není možné.
„Po Praze jsou rozmístěny tři distribuční sklady s těmito sáčky a balicí linka, která je u vodního zdroje Káraný, má pro případ krize vlastní zdroj elektřiny,“ popisuje technik PVK Jaroslav Záleský.
