„Haldy se staly typickým krajinným prvkem v hornické oblasti, kterou Příbramsko historicky bylo. Místo pro svůj růst zde našlo také několik ohrožených druhů rostlin,“ uvedl na Facebooku jeden z autorů petice, starosta Petrovic a krajský zastupitel Petr Štěpánek. Haldy také pro většinu místních k příbramské krajině již neodmyslitelně patří.
Za peticí, kterou zatím na internetu podpořilo kolem 60 lidí, stojí kromě Štěpánka také starosta obce Háje David Lukšan a geolog Petr Kareš.
Ředitel státního podniku Diamo Ludvík Kašpar označil na začátku tohoto roku dokončení koncepce nakládání s odvaly po těžbě uranu za prioritu. Na ministerstvu životního prostředí nyní pokračuje zjišťovací řízení k posouzení vlivu na životní prostředí pro odvaly šachet číslo 11, 15 a 19.
Podle Štěpánka připravuje Diamo využití kameniva z odvalů po těžbě na stavbu silnic. Rozebírání odvalů by však mohlo mít negativní vliv na životní prostředí.
„Sporné je také množství využitelného materiálu z uranových hald a celková ekonomická výhodnost. Naproti tomu nepotřebný materiál, kterého je naopak obrovské množství, se bude muset opět přemísťovat, a tím se zvýší prašnost v lokalitě,“ popsal Štěpánek. Vytříděný kámen také nemá konstantní kvalitu, obsahuje těžké kovy a není vyloučena radioaktivita.
Nejde o první protestní petici kvůli odtěžení odvalů. Už v minulosti se proti záměru peticemi bouřili hlavně lidé z Milína, Lešetic či příbramské části Brod.
Starosta Příbrami Jan Konvalinka vnímá příznivě, že vytěžený materiál má být využit pro stavbu liniových staveb v okolí. „To vítáme, ale chceme být obezřetní a chceme vědět, jaký dopad by případné rozebírání těchto odvalů mělo na životní prostředí, abychom neohrozili obyvatele města nebo místní ekosystémy,“ uvedl již dříve Konvalinka.
Příbramské uranové ložisko se rozkládá od Kamenné po Dubenec. Rozlohu má 52 kilometrů čtverečních, délku téměř 25 kilometrů a šířku až čtyři kilometry. Celkový objem vydobytých prostor činí 44,5 milionu metrů krychlových.
V době těžby vzniklo celkem 26 odvalů, na něž bylo uloženo téměř 28 milionů krychlových metrů hlušiny. Diamo počítá s likvidací 11 hald o celkovém objemu přibližně 25 milionů metrů krychlových, což je přibližně 40 milionů tun hlušiny.
Na ploše odvalu číslo 15, který je největší oblasti, je uloženo skoro třináct milionů tun kameniva. Již v roce 2015 ji chtěla vytěžit firma Ekototalbau. Z plánů na odtěžení, které by při rychlosti 160 tisíc tun kamení ročně mohlo trvat až 80 let, ale nakonec sešlo.
