Začátkem příštího týdne to budou dva měsíce, co jste byl zvolen do funkce primátora. Předtím jste přitom nebyl veřejně známý, jak se vám změnil život?
Přišel jsem o pauzu na oběd a také o zbytky volného času. Kromě toho mě lidé poznávají v metru při cestě do práce.
Jak reagují?
Reakce jsou veskrze pozitivní, lidé ale od nás mají velká očekávání. Já doufám, že se nám je podaří naplnit.
Skutečně jste žádné negativní reakce neznamenal?
Co se týká lidí, se kterými osobně mluvím, tak jsem se s tím zatím nesetkal. Na sociálních sítích je to ale samozřejmě něco jiného.
Když jste nastupoval, předávala vám agendu osobně vaše předchůdkyně Adriana Krnáčová?
Ano, předání bylo velmi korektní. Nestalo se nic, na co bych si mohl stěžovat. Nedostal jsem kancelář vyklizenou bez jakýchkoliv materiálů, jako se to stalo například v Praze 1. Tam reprezentace vedená bývalým starostou Oldřichem Lomeckým skutečně vyklidila a skartovala všechno, co se dalo. A pokud vím, tak i u ostatních kolegů radních proběhlo předání agendy bez problémů.
Zařídil jste si kancelář jinak, nebo jste si ponechal vybavení po Adrianě Krnáčové?
Kancelář je v zásadě pořád stejná, vyměnil jsem jen některé obrazy. Adriana Krnáčová měla nad stolem obraz s důlním vozíkem, a to na mě působilo velmi depresivně, v rohu pak byla umístěna žlutá plastika. Díla se vrátila do galerie, odkud byla zapůjčena. Zůstal mi tady jen optimistický obraz s jeleny.
Co už jste za první dva měsíce stihl pro město udělat?
Připravili jsme rozpočet na letošní rok, začali jsme se intenzivně zabývat stavem mostů a schválili jsme novou lávku v Troji i odškodnění obětí po jejím pádu. Dále jsme jednali se zástupci Ředitelství silnic a dálnic a Správy železniční dopravní cesty o aktuálních tématech jako je Pražský okruh, železnice do Kladna a nebo železniční most u Výtoně. Začali jsme obměňovat dozorčí rady městských společností, řešili jsme i pomoc lidem bez domova, kteří mrznou venku, a s předstihem jsme rozšiřovali zimní kapacity pro jejich ubytování. Podařilo se nám už také uvolnit některé městské byty a nastěhovat do nich první lidi, kteří je potřebují.
A věnoval jste se i tématům, která patří přímo do vaší kompetence, jako jsou IT, evropské fondy nebo zahraniční vztahy?
V mé gesci se například podařilo zajistit, že Praha čerpá z evropských fondů podle stanovených cílů. Kdyby se tak nedělo, tak o peníze přijde. Stihli jsme vše do konce roku, i když se ještě na začátku listopadu nezdálo, že to v termínu zvládneme.
Přes tyto výčty zatím rada nemívá na programu svých jednání příliš mnoho materiálů, čím to?
Takto to není. Pouze jednání po Novém roce bylo velice stručné, protože někteří měli ještě dovolenou. Pokud materiály nespěchaly, byly odloženy na příště. Jinak schůze, které se konaly do Vánoc, byly mnohem delší.
Zdeněk Hřib
|
Jak zatím funguje koaliční spolupráce Pirátů s uskupeními Praha sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09/STAN)? Řešíte už mezi sebou první konflikty?
Koalice funguje dobře. Zatím jsme nenarazili na téma, které by bylo zásadním důvodem sporu a nemohli bychom se na něm dohodnout. O něčem samozřejmě diskutujeme, ale není to tak, že bychom měli na zásadní věci odlišný pohled. Největší problémy Prahy jsou obecně známé a v základních obrysech jsou dokonce známá i jednotlivá řešení. Lišíme se maximálně v drobných detailech, ale to je v dialogu řešitelné. Navíc se do diskuze snažíme zapojovat i opozici.
Neříkejte, že jste ve všem tak jednotní.
Jestli chcete slyšet téma, kde nebudeme všichni koaliční zastupitelé postupovat v jednotném šiku, tak to bude nejspíš otázka navrácení Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí. V tomto případě bude volné hlasování, protože na to může mít každý trochu jiný názor.
Vy ho máte jaký?
Názor Pirátů je stále stejný, jako byl i v minulosti. V momentě, kdy se jedná o záležitost, která štěpí společnost, tak ji lze těžko považovat za akt smíření, o čemž mluví zastánci navrácení sloupu. V diskuzi se objevuje široká paleta různých argumentů, Piráti ale v tomto drží kurz.
Věříte i po reálné zkušenosti z fungování rady, že koalice vydrží celé volební období?
Určitě, potvrdil se můj předpoklad, že členové rady jsou odborníci. Vidíme, že v jednotlivých gescích se skutečně něco začíná dít a změna je už v běhu. Navíc fungujeme jako tým a nedochází k věcným neshodám.
Opakovaně mluvíte o tom, že chcete změnit vztah k opozici a více ji zapojovat. Jenže její členové si stěžují, že jste s nimi nekomunikovali o svém programu, jejich body nezařazujete na program jednání a chtěli jste snížit jejich zastoupení ve výborech.
Co se týká počtu zástupců ve výborech, tak se uskutečnila intenzivní debata na zastupitelstvu a ve výsledku je to tak, jak chtěla opozice. V tom opozice nemůže říct, že bychom jí nevycházeli vstříc. Mě naopak mrzí, že když se v mediálním prostoru objeví jakékoliv jiné téma než to, které považuje opozice za zásadní, tak je to důvod k tomu, aby tvrdili, že se nedostatečně věnujeme tématům jako je doprava nebo bydlení, což zjevně není pravda.
Podle vás tedy naopak opozice nepřichází s věcnou diskuzí?
V momentě, kdy opozice něco předkládá na zastupitelstvu, tak je to samozřejmě vítané. Ale musí to projít standardním postupem, který existuje. To znamená, že by daný materiál měl být nejprve projednán na příslušném výboru. Nikoliv přijít a položit jej na stůl až na jednání zastupitelstva, kdy obsah všichni vidí poprvé. To není konstruktivní postup a snaha reálně řešit nějaký problém, ale pouze jde o to se zviditelnit. Skutečný zájem zatím nevidím.
Jak to můžete vědět?
Jen namátkou, oslovili jsme opozici, aby nám dodala jména svých zástupců do dozorčích rad. Zatím (v úterý dopoledne – pozn. red.) od nich stále nemám žádnou odpověď, a to jsem jim to připomínal. Konstruktivní spolupráci si představuji jinak, ale věřím, že se to podaří zlepšit.
Jaký je výhled Prahy na rok 2019. Co jsou priority města?
Především počítáme s investicemi v oblasti dopravy. Prioritně je potřeba se věnovat záležitostem, jako je metro D, dostavba městského okruhu nebo nové tramvajové trati. Se státem pak musíme řešit i vnější pražský okruh, eventuálně železniční stavby.
Bude ještě letos nějaký hmatatelný výsledek v otázce rekonstrukce dopravní infrastruktury?
Měly by doběhnout kontroly stavu mostů, včetně podrobnější inspekce předpjatých konstrukcí. A budeme pokračovat v harmonogramu plánovaných oprav komunikací.
Postoupíte letos i s předvolebním slibem Pirátů, že vysadíte v Praze jeden milion stromů?
Gesce životního prostředí spadá pod Spojené síly pro Prahu (konkrétně pod náměstka Petra Hlubučka - pozn. red.), nicméně se chystám zapojit se, bychom pokročili i v této věci. Měl by vzniknout plán, kde konkrétně a v jakém časovém horizontu budou stromy vysázeny. Náš slib byl, že to stihneme během osmi let.
Konkrétnější představu dnes nemáte?
Například některé určitě zasadíme v rámci opatření zmírnění dopadů po výstavbě úseku Pražského okruhu číslo 511 na jihovýchodě Prahy. Byl bych také rád, kdybychom šli sami příkladem a některé stromy vysázeli i v bezprostředním okolí budovy magistrátu.
Vaše gesce je trochu schovaná za povinnostmi spojenými s funkcí primátora. Přesto, čemu se v ní budete věnovat v roce 2019?
Musíme provést audit běžících projektů v IT oblasti a zastavit ty, které nedávají smysl.
Plánujete v IT zavádět i nové vlastní projekty?
Chceme přinést nové digitální služby občanům. Například bych byl rád, kdybychom v tomto roce připravili řešení pro online petice občanů, abychom k nim na zastupitelstvu přistupovali stejně jako k peticím v papírové podobě.
To ale asi není v této oblasti to nejzásadnější.
Investice do informatiky musíme ještě společně probrat v rámci koalice.
Slibovali jste třeba digitalizaci úřadů, aby na ně lidé nemuseli donekonečna chodit. Kdy budou konkrétní výsledky?
Předpokládám, že letos, ale bude to skutečně ještě záležet na koaliční dohodě, zda na to schválíme investice, které s tím budou spojené. Samozřejmě třeba otázka digitalizace stavebního řízení je jednou z našich priorit, ale momentálně nechceme vypouštět ven nějaký polotovar.
Chystáte novinky i v otázce takzvaných smart cities?
Základní složkou smart cities jsou otevřená data. Data, která vznikají při provozu města, nesmí mít daný poskytovatel služeb schovaná pod pokličkou. Naopak musí být dostupná k dalšímu využití. Díky kombinaci dat je pak možné řídit město na základě faktů, nikoliv dojmů. Mohou vznikat i smysluplné mobilní aplikace, které pomáhají občanům. Třeba jim usnadní parkování po městě nebo je informují o aktuálním zpoždění spojů hromadné dopravy.
Pod vás spadá také oblast vnějších a zahraničních vztahů. Budete aktivně spolupracovat s městy v cizině?
Určitě chceme navázat spolupráci s městy, která nás mohou něčím obohatit. To znamená, že když je pro nás důležité téma smart cities, tak samozřejmě chceme komunikovat s těmi, kteří mají tuto oblast dobře vyřešenou. To je například Barcelona nebo Tchaj-pej na Tchaj-wanu.
V listopadu 2018 odpovídal Zdeněk Hřib na otázky v pořadu Rozstřel.
21. listopadu 2018 |
