„Vyvolali jste v nás paniku a strach,“ zlobil se na vedení obce jeden z přítomných občanů na posledním zasedání zastupitelstva v malé obci Kly u Mělníka. Tamní zastupitelé v říjnu rozhodli, že umožní prodej takzvaných povodňových domů, a on je jedním z jeho nájemců.
Podobně naštvaní, zklamaní a nejistí nájemci povodňových domů plní tamní zasedání zastupitelstva už od listopadu, ačkoliv prodej je chystán zejména pro ně. Nelíbí se jim však navrhovaná cena.
Nájemci sestávající z lidí, kteří přišli při povodních v roce 2002 o střechu nad hlavou, vesměs očekávali, že si povodňové domy koupí za částku poníženou o poskytnuté dotace a dary, ale obec za domek 3+kk se zahradou nyní požaduje 1,8 milionu korun.
Uvedená částka vychází ze znaleckého posudku, který si obec nechala vypracovat, a podle oficiálních vyjádření vedení obce má odpovídat ceně v místě a čase obvyklé. Od této ceny hodlá ještě odečíst 150 tisíc korun, které nájemci na bydlení před lety složili. A navíc navrhuje slevu deset procent pro ty, kteří při povodních přišli o vlastní nemovitost. Přesto se tato ponížená částka, která činí necelého 1,5 milionu korun, některým nájemcům zdá neetická.
Stavělo se z dotací a darů
Nájemci podmínky prodeje vnímají jako podraz a snahu obce obohatit se na cizí úkor. Stavba dvaceti rodinných dvojdomků totiž byla financována nejen ze čtyřicetimilionové dotace ze Státního fondu životního prostředí, ale také z darů určených na pomoc lidem postiženým povodní.
Jen Český červený kříž (ČČK) na každý dům přispěl částkou 300 tisíc korun. Lidé, kteří si stavěli a opravovali vlastní dům, tyto dary dostávali přímo, v případě těchto povodňových domů putovaly přes obec a za nyní nastavených podmínek by jí i zůstaly.
„My jsme se na to mohli vykašlat a jít do svého. Ti, kdo šli opravovat nebo stavět vlastní domy, dostali peníze od Českého červeného kříže na ruku. Přivlastňujete si něco, co jste neplatili. To jsou dobré mravy?“ upozorňovala již na říjnovém zastupitelstvu další nájemkyně, Jitka Šťastná.
O opaku ji obec nepřesvědčila dodnes. „Kdybych si stavěla sama, mohla bych přijmout všechny dary a slevy, které byly nabízené. Nejednalo se přitom jen o 300 tisíc od Českého červeného kříže,“ lituje Šťastná. Patří do části nájemců, kteří na koupi povodňového domu za nynějších podmínek nekývli, ačkoliv by o něj stála.
Jednání obce se navíc nelíbí ani největšímu z dárců, Českému červenému kříži. „Je logické, abychom obec žádali o vrácení našich darů. Naše pomoc v tomto případě nesměřovala obci, ale prostřednictvím obce přímo občanům,“ uvedl v pořadu Reportéři ČT ředitel ČČK Josef Konečný.
Obec, odpovědný hospodář
Starostka Kel Iveta Fišerová argumentuje tím, že obec jako řádný hospodář ze zákona nemůže svůj majetek prodávat výrazně pod cenou a musí respektovat cenu v místě a čase obvyklou.
To potvrzuje i zástupce ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček: „Otázka stanovení slevy je velmi diskutabilní a možnosti orgánů obce jsou v tomto omezené,“ uvedl Frček. Podle něj byla příjemcem dotace obec, a ta si se svým majetkem může nakládat libovolně v mezích zákona. V případě darů se však může dostat do problémů. Dárci se totiž podle Frčka mohou dožadovat navrácení darů pro nevděk.
„Jedním z hlavních impulzů, proč jsme nabídli domky ke koupi, byla petice nájemců, kteří požadovali jejich prodej. S těmi, kteří o koupi domku nemají zájem, nemáme v tuto chvíli v úmyslu cokoliv dělat. Podepsané nájemní smlouvy i nadále platí a nic se na nich nemění,“ ujišťovala na zasedání zastupitelstva Fišerová.
Útěchou obyvatelům povodňových domků může být i skutečnost, že po celý čas obci platí jen symbolické nájemné, a to ve výši 1 500 korun za měsíc.
Nevoli nájemců se obec snažila mírnit i tím, že navrhovaná prodejní cena není cenou tržní, ale cenou v místě a čase obvyklou.
Pokud by to byla cena tržní, byla by podle starostky mnohem vyšší. „Víme, že za tři miliony korun by se ten jeden dům třeba prodal,“ sdělila už na říjnovém zastupitelstvu Fišerová a za tímto odhadem si stojí dodnes. Proti jejímu odhadu ale hovoří i znalecký posudek, který si nechala zpracovat obec. Jasně je v něm uvedeno, že hodnota 1,8 milionu korun je tržní cena.
„Pro porovnávání byly použity údaje o nabídkových cenách obdobných objektů v dané lokalitě a blízkém okolí převzaté z realitní inzerce,“ uvedla znalkyně Jana Tarabová ve svém komentáři.
Zálezlický recept
Kly nejsou jedinou obcí na Mělnicku, která si postavila povodňové domy, po povodních v roce 2002 vznikly například i v Zálezlicích. Tamní starosta Jiří Čížek se vzniku podobného problému, jako nyní řeší v Klech, neobává. Na rozdíl od Kel se totiž pro stavbu domů nevyužily žádné dary, ale jen dotace a ty patří obci.
„Veškeré dary u nás šly na povodňový účet a z něj se všechny peníze následně rozdělily mezi lidi. Při povodních v roce 2013 jsme dokonce zřídili dva povodňové účty, jeden pro obec, kam nám dary většinou posílaly další obce, a druhý pro lidi, kam zase obvykle posílali peníze lidé,“ popsal zálezlický recept starosta Čížek.
