Týjo, vzpomněl jsem si na naše kroužky programování na Ondrovi a PMD-85. A pak jsme dokonce do školy dostali IQ151 :))

Achjo, tady zase někdo nepochopil o co jde. Ty děti se z většiny neučí programovat proto aby z nich všech byli špičkoví developeři. Učí se to proto, že to je jeden z nejlepších způsobů jak naučit člověka strukturovaně, analyticky a kreativně myslet.

Když se píše někde o školách, co dětí učí pseudotiskací písmo místo dnes docela antripraktického spojeného psacího, tak tam je keců o tom, jak spojené psaní rozvíjí mentální dovednosti habaděj a u programování to nikdo nechápe... chjo.

Ono totiž to je daleko důležitější než konkrétní dovednosti nebo dokonce znalosti. GUI wordu, s kterým jste se naučili vám najednou od základu překopou, spousta faktů nebo jejich interpretace se mění snad co rok atd. Ale to, že jste se naučili myslet, pracovat s daty, chápat podstatu věci, umět číst text s porozuměním atd. - to vám zůstane a je to univerzálně použitelné ve všech oblastech života. A to je to naprosto, absolutně nejdůležitější o co by se měly školy snažit.

Když potřebuju používat nějaký software, tak se s ním naučím, třeba práci se styly ve wordu mě naučilo psaní seminárek. Nikdo mě k tomu nutit nemusel, tak nějak jsem sám pochopil, že mi to ušetří hromadu práce. Když chci něco vědět o historii, jdu si půjčit knížku a za týden a půl vím o daném tématu více než průměrný učitel dějepisu na gymplu atd.

Příjde mi, že spousta lidí se snad dodnes dívá na vzdělání jako na sumu věcí, co si pamatuju - a to je docela smutné.

Jste učitel?

nevím jestli je nutné učit děti programovat. Já bych začal tím, že by každé dítko základní školou povinné mělo zvládnout perfektně ovládat Word (formátování, odrážky a číslování, tabulky, záhlaví - zápatí, automatický obsah, vytváření formulářů ...), dalším krokem by měly být základy Excelu (efektivní používání buněk, podmíněná formátování, kontingenční tabulky a grafy, používání základních funkcí, třídění dat, importy a zpracování dat z jiných/externích zdrojů atp.). Zabrousil bych i do "tajů" maker.

To jsou dle mého názoru věci, které někdy využije každý člověk, ať bude dál studovat, nebo půjde zametat ulice.

Dále bych se zaměřil na bezpečnost na internetu a pokud by zbyl čas, tak na tvorbu jednoduchých osobních webovek, případně základy VBA v Excelu.

Klasické programování by mělo dle mého názoru ležet až na středních školách - dle specializace.

Promiňte, ale k čemu bude dobrá znalost jednoho konkrétního komerčního produktu jedné firmy (Word, Excel)? A shodou okolností toho, který v každé verzi výrazně překopává UI?

Než ty děti vyjdou ze školy, Word ani Excel už zde nebude. A pokud jo, hodně jiný.

Zrovna scratch je pro lidi, co nikdy reálně programovat nebudou, protože to je celý vizuální, tak se efektivně pracovat nedá. Tak je otázka, jestli to není spíš na škodu, nemusí přece programovat každý.

I nás v mládí učili programovat ve "vizuálním" Karlovi ... ne že bychom snad vizuálně skládali příkazy, ale vizuálně jsme viděli výsledek. Scratch jen umožňuje jednodušeji zapsat kód a předpřipraví vše potřebné pro cykly, podmínky atd. Žák se tak vyhne dilematu, zda počítač nedělá to co po něm chce proto, že to špatně sestavil nebo špatně napsal. V dřevních dobách program vyhodil sémantickou chybu až za běhu ... dnes vás na to upozorňuje editor už při psaní. Scratch není v tomhle smyslu nic jiného, než chytřejší editor kódu.

Dnes i žáci a studenti raději hrají, než aby si namáhali mozky

když jim dáváte zajímavé úkoly, to byste se divila, jak si rádi mozky namáhají

Kdo nezvládá řešit slovní úlohy, ten v reálném světě nebude s největší pravděpodobností ani schopen programovat. Je to taková iluze, že se tím může živit každý.

Ale nikdo přece neříká, že všichni se mají živit programováním. Navíc i to "programování" nemusí být jen o psaní abstraktního kódu. Například projekty typu KODU od MS nebo naše Karel a Baltík vedou děti k logickému myšlení a mohou fungovat i dřív než matematika (druhého stupně) a fyzika. A naopak můžou děti k matice a fyzice přitáhnout, protože ji mohou prakticky "potřebovat" při řešení programátorských úloh (ovlivňování chování postaviček a prostředí) a uvidí tak jejich smysl. A jak už bylo psáno níže, není tu žádný prostor k "okecávání".

V 7. třídě na základce měli kluci informatiku a holky vaření... Na gymplu jsme byli rozděleni na 2 skupiny - všichni kluci a několik holek měli opravdu informatiku, ostatní holky měly poloslepého dědu před důchodem a informatika se to jen jmenovalo... Na VŠ jsme měli (celý ročník) jiného dědu před důchodem, co s kompem uměl asi jako my, a vrcholem bylo kreslení schémat ve wordu Nikdy jsem nepochopila rozdílný přístup k holkám a klukům zrovna v informatice - ale snad se to už od mých školních let změnilo...

To snad už je minulost. U nás mají informatiku samozřejmě všichni, do volitelné chodí kluci a holky půl na půl.

Taky u nás mají kluci i holky vařen, i dílny. A oblíbenost předmětu je v obojím podobná u kluků i holek.

Jinak za smysluplnou vyuku programování na školách chválím. Učí to myslet. Musíte umět problém vstřebat, pochopit a rozložit ho na dílčí kroky. Přehlédnutí a chybné uvažování vám to neodpustí, okecat se to taky nedá.

Nu je otázkou zda se má s informatikou začínat už na prvním stupni zš, nebo by bylo smysluplnější od druhého stupně. Nakonec příkladem dnes může být Kalouskovo snižování finanční gramotnosti vyukou na základních školách.

Už jen to, že se informatika stala synonymem pro "něco s počítačema" je ostuda a naprosté selhání vzdělávácího systému. Něco málo o teorii informace by měl znát každý.

Nevím jestli by každý měl znát něco z teorie informace, to je obor aplikované matematiky a není to nic jednoduchého. Pokud jste myslel něco z informatiky tak s Vámi souhlasím

S tímhle bych děti nezatěžoval, na to mají času dost.

A co mají dělat radši. Fetovat? Nebo skákat ve zřícenejch barácích?