Plány na přestavbu vnitrobloku se řešily už před rokem 2010, tehdy ještě v režii irské společnosti Ballymore. Proti chystaným úpravám, kdy chtěl investor například zastřešit cennou barokní zahradu paláce Savarin v ulici Na Příkopě, se však zvedla vlna odporu (psali jsme o tom zde).
I na základě podnětů památkářů následně začal architekt Jakub Cigler v nákresech odebírat patra domů a firma slíbila, že vnitřní prostory dvorů ponechá nezastavěné. Následně jí však došly peníze, a tak projekt na obnovu skrytých pasáží historického centra v létě roku 2015 koupila firma Crestyl.
„Můžeme konstatovat, že nový investor přistupuje k danému prostoru a rehabilitaci barokní zahrady s větším pochopením. Projekt je však stále ve fázi konzultací,“ vysvětlil Jiří Skalický, šéf Odboru památkové péče pražského magistrátu, který před lety vydal závazná stanoviska k demolici.
Bourání následně povolil Stavební úřad Prahy 1, který platnost demoličního výměru už i prodlužoval. Zatím poslední rozhodnutí platí od začátku roku 2013 na čtyři roky.
S bouráním chce společnost začít už v lednu. „Projekt zahrnuje rekonstrukci a přestavby sedmi budov. Všechny historické orientované do ulice zůstanou zachované. Bude strženo několik bývalých průmyslových objektů ve vnitrobloku, přístavky a další nehodnotné stavby z 20. století. Po demolici bude následovat archeologický průzkum,“ řekl iDNES.cz generální ředitel skupiny Crestyl Omar Koleilat.
V žádném případě prý nepůjde o výstavbu „historizujících“ novostaveb za kulisou ze zachovaných čelních zdí.
„Touto cestou jsme jít nechtěli. Cílem je zachování a rekonstrukce všech nyní zanedbaných chráněných historických budov v samém srdci metropole a jejich maximální zpřístupnění,“ podotkl.
Demolice je nutné zlo, aby vzniklo něco zajímavého
Dle výpočtů společnosti se demolicemi zvýší podíl volně přístupných venkovních ploch ve vnitrobloku z nynějších 12 procent na více než třetinu, díky čemuž se uvolní okolí historické jízdárny, v níž je nyní herna.
„Projekt jsme například zbavili i lávky, která byla nad jízdárnou v tom původním. Bouráním se vytvoří prostor pro zahradu či náměstíčko se zelení, lavičkami a kavárnami. Naše idea je, aby vznikl prostor podobný například nedaleké Františkánské zahradě,“ doplnil ředitel.
Projekt Savarin
|
Právě zachování jízdárny a prstence uličních traktů po obvodu území bylo mezi podmínkami stavebního úřadu. I tak se jedná o jeden z největších zásahů v Pražské památkové rezervaci za poslední desetiletí.
„Byli jsme v začarovaném kruhu, kdy bylo nutné podstoupit jakési nutné zlo a povolit částečnou demolici, aby tam mohlo vzniknout něco zajímavého,“ vysvětlil postoj magistrátních památkářů Skalický.
Během demolice majitel odstraní například některé dvorní i středové trakty, které jsou pomocí krčků napojené na ty uliční.
„Investor musí zajistit samostatnou funkčnost těchto uličních traktů po obvodu území. Ke zboření jsou uvnitř určeny i tři samostatně stojící objekty. Byl jsem zděšený, v jak špatném stavu vystěhované a nevytápěné budovy jsou,“ přiblížil vedoucí Stavebního úřadu Prahy 1 Oldřich Dajbych.
Společnost má povinnost stavebnímu úřadu oznámit zahájení bourání a spolu s tím předložit harmonogram prací. „Na bourání pak mají lhůtu až 24 měsíců. Také musí předložit vyjádření správce sítí a všech, kteří mají v území rozvody energií, to se zatím nestalo,“ dodal Dajbych.
Dostavět chce investor za pět let
Výstavba obchodně-administrativního centra má spolknout až 10 miliard korun. Úspěšně prošla posouzením vlivu na životní prostředí, o povolení stavby však teprve bude usilovat. Investor momentálně připravuje podklady pro územní řízení.
„Spolu s památkáři připravujeme upravenou verzi, která by splňovala podmínky vědecké rady Národního památkového ústavu, na koncepci stále ještě pracujeme. Studie by měla být hotová na jaře příštího roku. Prověřujeme třeba i propojení s metrem,“ sdělil architekt Jakub Cigler.
Startu schvalovacího kolečka momentálně předcházejí konzultace s památkáři i stavebním úřadem. „Jde zatím jen o nezávazné neformální konzultace. Nyní je to jen hrubý hmotový rastr, přesné výškové a další parametry budou černé na bílém až v dokumentaci k územnímu řízení. Čekáme na případné nové podání,“ doplnil Skalický.
Investor ujišťuje, že nové budovy ty okolní nepřerostou. „Žádná z nových staveb ve vnitrobloku nebude vysoká, aby nenarušovala panorama, všechny budou svou výškou respektovat úroveň okolní zástavby. Tomu bude odpovídat i počet podlaží - přesná čísla se ještě upřesňují,“ uvedl ředitel Crestylu.
„Projekt je nyní stále ve fázi příprav, které společně s procesem výstavby určitě potrvají ještě několik let. Naším cílem je projekt dokončit přibližně za pět let,“ doplnil Koleilat.
Předsedkyně Klubu za Starou Prahu Kateřina Bečková kvituje s povděkem, že vnitřní osa vnitrobloku zůstane nezastřešená.
„Kdybych to ale měla říct obecně, tak si myslím, že pro Prahu je nežádoucí, aby vedle Václavského náměstí, které je v současnosti ve velice společensky i obchodně kritické situaci, vznikalo další ‚paralelní Václavské náměstí‘, které převezme jeho funkce. Bude to pro něj znamenat další kopanec,“ domnívá se.