Kontrola břehů Vltavy se uskutečnila v prvním čtvrtletí letošního roku. Zaměřila se na bezpečnostní prvky v centru města, třeba v oblasti Josefova a Starého Města, kde na přelomu století vznikla vůbec první mobilní ochranná opatření.
Odborníci prošli i lokality, jako jsou Malá Strana a Kampa, zajímali se o vltavské náplavky, Libeň, Karlín, Holešovice, Troju, Zbraslav nebo Modřany a Malou Chuchli.
V rozsáhlé zprávě doplněné fotodokumentací poukázali na závady, které podle nich „přímo ohrožují ochrannou funkci protipovodňových opatření“. Odhalili popraskaný beton, netěsnící patky a prahy mobilního hrazení, které výškově nekorespondují s dlažbou a v případě zvýšené hladiny by způsobily průsaky vody.
„Nutné je okamžité odstranění nedostatků, jinak hrozí ztráta stability konstrukcí a ztráta jejich ochranné funkce,“ píše se v závěrech zprávy.
Povodně metropoli naposledy postihly v červnu roku 2013 a spáchaly škody za necelé dvě miliardy korun (psali jsme zde). Kromě nich se jako jedna z nejničivějších do historie města i celé země zapsala velká voda v roce 2002.
Kromě mobilních bariér v historickém centru Prahy se na dalších místech využívají třeba i gumové protipovodňové vaky plněné vodou, hráze ze zeminy či protipovodňové stěny ze železobetonu. Jinde ke zmírnění záplavové vlny slouží suché poldry. Některá území jako Lahovice a Lahovičky zůstávají bez ochrany.
Praha se s vodou potýkala i minulý týden, kdy bouře zaplavila Zlíchovský tunel a některé obchody (psali jsme zde):
