Další místa obsadily priority jako oprava stávajících a výstavba nových mostů (deset procent), rozšiřování tramvajových tratí (pět procent) nebo výstavba nových cyklostezek (dvě procenta).
Nová vládní čtvrť v Letňanech, o které dlouhodobě hovoří premiér Andrej Babiš (ANO), je prioritou pro jedno procento Pražanů.
Průzkum se uskutečnil v červnu, odpovídalo v něm tisíc obyvatel hlavního města ve věku od 18 do 65 let.
Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina.
Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají okruhy propojit. Proti výstavbě dlouhodobě bojují radnice na severu hlavního města.
Městský nebo také vnitřní okruh funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem do Prahy 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou až k Barrandovskému mostu a Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. V plánu je dokončení zhruba desetikilometrového úseku s několika tunely.
Pokud jde o metro D, Pražský dopravní podnik začal v červnu na Pankráci s geologickým průzkumem v úseku Pankrác - Písnice. Průzkum vyjde zhruba na 1,6 miliardy korun.
Náklady na vybudování prvního úseku metra D mají být předběžně 57 miliard. Praha plánuje v budoucnu trasu prodloužit z Pankráce do stanice Náměstí Míru.
Za největší současný problém Pražané v průzkumu označili také nedostatek bytů a vysoké ceny bydlení (57 procent). Pro více než třetinu je největším problémem kolabující doprava. S velkým odstupem následují bezpečnost (tři procenta), školství, zdravotnictví a sociální služby (po jednom procentu).
Mapa cen bytů v metropoli: U řeky je draho, za metro si připlatíte |
Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly ceny nových bytů v Praze za poslední čtyři roky zhruba o 90 procent.
Průměrná cena nového prodaného bytu na konci března byla přes 104 tisíc korun za metr čtvereční. Jako příčiny výrazného zdražování analytici uvádějí pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů. Dále zmiňují vysoké daňové zatížení nebo zbytečné technické požadavky.
Studie Sdružení pro architekturu a rozvoj uvádí, že v roce 2030 může v Praze kvůli pomalému povolování chybět až 50 tisíc bytů. V hlavním městě je podle strategického plánu potřeba ročně zhruba šest tisíc nových bytů. Od roku 2010, kdy se povolování výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolováno jen 3 500 bytů za rok.
19. června 2019 |