Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praha počeštila a přibylo nevěřících, ukazuje sčítání lidu před sto lety

  8:29aktualizováno  8:29
Před 95 lety se uskutečnilo první československé sčítání lidu. Podle něj byl Karlín nejvíce bezvěrecký okres a z centra lidé odcházeli do průmyslovějších Vinohrad a Žižkova, zatímco centrum metropole stagnovalo. Jen sedm procent obyvatel se hlásilo k jiné, než české národnosti.

Ilustrační foto | foto: YouTube: Gummil

První sčítací lístky v nově vzniklém Československu dostali lidé v polovině února 1921. Jedenáct let poté, co proběhl poslední výzkum v c. a k. rakouské éře.

Na obyvatele metropole a mladé republiky čekalo několik novinek. „Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky,“ uvádí statistici. Podle rakouského modelu se v anketních lístcích uváděla takzvaná „obcovací řeč“. Tedy jazyk, jímž občan komunikoval každodenně, třeba s úřady. To nahrávalo v konečných výsledcích německé řeči, a tedy i národnosti.

Zaplněné dělnické čtvrti

Statistici přišli před prvním československým sčítáním s novou definicí. „Národností jest rozuměti kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk,“ objasnil tehdy tuto změnu Dobroslav Krejčí, první předseda Státního úřadu statistického v Československu.

Praha se tudíž oproti předchozímu rakousko-uherskému sčítání více počeštila. V roce 1880 v královském hlavním městě žilo 349 574 lidí v 13 261 domech. Českou obcovací řeč deklarovalo 86,2 procenta obyvatel, německou 13,7 procenta. Když svou práci sčítací komisaři dokončili v roce 1921, spočetli v metropoli 729 820 obyvatel a 25 553 domů. Podíl obyvatel, jiné než československé národnosti klesl na sedm procent. Nejpočetnější menšinou byli Němci a Židé, podle etnické mapy Prahy žili v centru, na Josefově, Starém či Novém Městě.

Co zjistilo první československé sčítání

  • V Praze v roce1921 žilo 729 820 obyvatel, což byl oproti roku 1880 prakticky dvojnásobek.
  • Méně než sedm procent obyvatel se hlásilo k jiné než československé národnosti.
  • 83 367 lidí žilo na Vinohradech před zrodem Velké Prahy, šlo o čtvrté největší město v českých zemích. Zalidnil se i Žižkov. Naopak z centra lidé odcházeli.

Za čtyřicetileté období mezi rakouským a československým sčítáním se například hojně zalidnily Vinohrady. V roce 1869 v obci za hradbami Prahy žilo necelých devět tisíc lidí. V roce 1921 dosáhly Vinohrady v hranicích dnešní Prahy 2 takřka 84 tisíc obyvatel. Před svým připojením k Velké Praze, které přišlo z jara 1922, se staly čtvrtým největším městem v českých zemích.

Podobný boom související s rostoucím průmyslem z měst v prstenci za pražskými zdmi prožil i Žižkov. V roce 1869 mezi Vítkovem a vrchem sv. Kříže mělo svůj domov necelých 300 osob. Po půlstoletí vzrostl počet obyvatel raketově na takřka 72 tisíc.

Průmyslové čtvrti měly další specifikum, počet lidí bez vyznání. V roce 1921 karlínský soudní okres patřil do kategorie, kde se jejich počet pohyboval mezi 25 a 50 procenty.

Oproti průmyslovým oblastem, kde lidí přibývalo, stálo centrum metropole. Například v Josefově v roce 1890 žilo necelých 12 000 obyvatel, o třicet let později jejich počet klesl takřka na polovinu. Josefova se však na sklonku 19. století dotkla rozsáhlá asanace staré, zchátralé zástavby.

S archy do kasáren

„Další příčinou byla stagnace stavebního ruchu ve vnitřní Praze. Zatímco okolní obce, Vinohrady, Žižkov, Smíchov a další, se v té době bouřlivě rozvíjely,“ uvádí další důvody poklesu obyvatel v této lokalitě Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.

Poválečné sčítání v roce 1921 mělo další specifikum. Výsledky experti zpracovali za obyvatelstvo přítomné, nikoli za osoby, které v Praze skutečně bydlely. Sčítalo se tak i v hotelích, věznicích či kasárnách.

Autor:



Nejčtenější

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Lékařku záchranky po oživování pacienta přemohly emoce. Rozplakala se

Po oživování pacienta lékařku zaplavila vlna emocí.

Na sociálních sítích se objevila fotografie lékařky, kterou někdo zachytil krátce poté, co v Praze oživovala mladého...



Za vybržďování dostal řidič devět let, v autě na dálnici zemřel kojenec

Vybržďovač Kostner dostal za smrtelnou nehodu devítiletý trest. (15.11.2017)

Soud poslal na devět let do vězení šestatřicetiletého Martina Kostnera, který vybržďováním loni v prosinci způsobil na...

Kradl v památníku Gabčíka či Kubiše. Teď se bojí, že přijde o práci

Michal Sedlmajer kradl v Národním památníku hrdinů heydrichiády

Čtyřiadvacetiletý Michal Sedlmajer, který letos v červenci ukradl peníze z kasičky v Národním památníku hrdinů...

Policie po 33 letech objasnila vraždu, pachatel vyvázne bez trestu

Násilí (ilustrační foto)

Pražští policisté po třiatřiceti letech objasnili vraždu 46letého muže, kterého útočník uškrtil v jeho bytě na...



Další z rubriky

Ochranka mi hrozila přelámáním rukou, tvrdí žena. Obchod to popírá

Pouta (ilustrační foto)

Štěpánka Šimlová, pedagožka pražské FAMU, popsala na Facebooku incident, kvůli němuž podává stížnost na ochranku...

Lékařku záchranky po oživování pacienta přemohly emoce. Rozplakala se

Po oživování pacienta lékařku zaplavila vlna emocí.

Na sociálních sítích se objevila fotografie lékařky, kterou někdo zachytil krátce poté, co v Praze oživovala mladého...

Výtah do stanice metra Anděl přes hodinu nefungoval. Lidé ho přetížili

Výtah do stanice metra Anděl je mimo provoz

Cestující, kteří chtěli odpoledne použít bezbariérový výtah do stanice metra Anděl, měli smůlu. Zařízení totiž bylo...



Najdete na iDNES.cz