Sociální demokraté musí řešit problémy svých členů. Ilustrační snímek

Sociální demokraté musí řešit problémy svých členů. Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Půlrok potíží pražské ČSSD: machinace s příspěvky, korupční nahrávka a drogy

  • 1
Pražská sociální demokracie v posledním půl roce řeší jeden průšvih za druhým. Loni na podzim se ocitla v podezření, že podvádí se stranickými příspěvky, a tento týden se jeden z členů pražské ČSSD dokonce ocitl ve vazbě kvůli výrobě drog.

Průšvihy odstartoval na podzim Miroslav Poche. Ten postupoval poněkud "nešikovně", když rozepsal dar 200 tisíc pro partaj jako stranické příspěvky. Navrch se k tomu krátce před volbami v médiích sám přiznal.

Další nastoupil Lukáš Plachý, pobyl ve funkci pražského radního pár hodin a už musel vysvětlovat nahrávku, na níž debatuje o stotisícovém úplatku za čelné místo na kandidátce. Zůstal zastupitelem i předsedou ČSSD v Praze 9. Jeho křeslo na magistrátu zůstane volné do chvíle, než se protikorupční policie ke kauze vyjádří. "Zatím shromažďujeme informace. Nic víc," uvedl mluvčí kriminalistů Roman Skřepek.

Triádu průšvihů završil tento týden zastupitel ČSSD v Praze 9 Petr Müller. Policie jej podezírá z výroby pervitinu. Jedenačtyřicetiletý muž sedí ve vazbě a strana ho žádá, aby odešel ze sociální demokracie sám, jinak jej do měsíce vyloučí (více čtěte zde).

ČSSD nyní nechystá opatření, jimiž by zabránila chybám. "Nemůžu hlídat všechny naše členy. Například pana Müllera jsem nikdy neviděl. A případ pana Plachého není uzavřený," reaguje šéf pražské ČSSD Petr Hulinský.

Když se na problém zapomene, vracejí se do funkcí

Jaký stranický postih socialistům za prohřešky hrozí, je vidět na příkladech z minulosti. Stačí vzpomenout na aktéry starých afér.

Jan Slezák údajně velel rotě pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. Jejím úkolem bylo "nahánět" lidi, kteří demonstrovali proti režimu před rokem 1989. Kvůli tomu v roce 2004 odešel z rady hlavního města. Vrátil se, jakmile se na jeho minulost pozapomnělo.

Nyní vede partaj v Praze 14, je členem krajského předsednictva a stal se dokonce šéfem klubu zastupitelů ČSSD v pražském zastupitelstvu.

Strana jej hájí, že se ničeho špatného nedopustil. "Byl u pohotovostní jednotky, ale nevelel jí. Zástupcem velitele se stal po roce 1989," tvrdí Hulinský.

Další příklad, kdy ČSSD členům za kauzy příliš nevyčinila, je asistentka poslance Stanislava Křečka Radmila Kleslová. V roce 1988 měla blízko k elitní složce komunistické špionáže, nelegální rozvědce. Politička zůstala asistentkou poslance, je předsedkyní okresního výboru v Praze 10 a místopředsedkyní krajského výboru.

"Nebyla jsem v rozvědce. Jen si mne vybrali a prověřovali, o čemž jsem nevěděla. Když mi to pak nabídli, odmítla jsem," vysvětluje své aktivity za totality Kleslová. Prý tehdy jen chtěla pracovat na ministerstvu zahraničí. Tvrdí, že nebyla "uvědomělá" ani aktivní členka SSM.

V krajském vedení ČSSD je i Karel Klíma. V roce 1986 se stal ředitelem Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, dnešního Výstaviště, a vydržel tu patnáct let.