Klub Za starou Prahu a sdružení Pankrácká společnost úspěšně napadly rozhodnutí magistrátu z loňského srpna, které zamítlo jejich odvolání proti povolení revitalizace náměstí stavebním úřadem Prahy 1. Poukazovali na to, že postup, který magistrátnímu rozhodnutí předcházel, byl nezákonný.
Podstata sporu se týkala postupu ministerstva kultury při posuzování stanoviska památkářů. Ministerstvo bylo původně proti výstavbě nájezdových ramp, po zásahu tehdejšího ministra Daniela Hermana (KDU-ČSL) však otočilo a dalo projektu zelenou.
„Soud shledal, že v průběhu řízení o odvolání proti územnímu rozhodnutí došlo k procesnímu pochybení, které mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí ve věci samé,“ uvedla mluvčí soudu. Herman totiž přezkoumal a zrušil původní stanovisko svých památkářů ve zkráceném přezkumném řízení. „Tedy bez toho, aby se k tomu mohli vyjádřit všichni účastníci odvolacího řízení,“ podotkl soud.
Podle soudního senátu Viery Horčicové, který dnes rozhodoval v neveřejném jednání, bylo toto pochybení zásadní a mohlo mít vliv na následné rozhodnutí magistrátu ohledně revitalizace. Magistrát nyní bude muset v součinnosti s ministrem kultury zajistit, aby bylo stanovisko ministerských památkářů přezkoumáno v řádném řízení. „A to tak, že budou šetřena práva všech dotčených osob - to znamená, že přezkumné řízení proběhne za jejich účasti,“ uvedli soudci v rozsudku, který má ČTK k dispozici.
Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) ČTK sdělila, že magistrát zatím neměl možnost se s rozhodnutím podrobně seznámit. „Zkoumáme ho a zjišťujeme, jak to ovlivní další práce. Já ale předpokládám, že město využije všech zákonných prostředků, aby to rozhodnutí zvrátilo,“ uvedla. Jde podle ní o příklad toho, jak je složité něco zrekonstruovat či opravit.
„Projekt je vysoutěžen od roku 2005 a teprve v tomto roce se nám podařilo získat veškerá povoleni. Pak ale přijde soudní rozhodnuti, že ministerstvo kultury udělalo někde procesní chybu, a celý projekt se opět zkomplikuje,“ doplnila.
Kritici nájezdových ramp už dříve upozorňovali na to, že jejich výstavba je v rozporu se zájmy státní památkové péče a přivede do centra města další dopravu, hluk, prach a imise. Poukazovali také na to, že řešení vjezdu do podzemních garáží by bylo výhodné pouze pro obsluhu plánovaných komerčních staveb ve vnitrobloku, což není v žádném ohledu součástí veřejného zájmu.
